Eiffel je samozřejmě známý pro svou věž v Paříži, ale také upravil již nakreslený návrh sochy Svobody tak, aby byla strukturálně zdravá, tedy především stabilní.

Jiná ruka

Nově analyzované plány ukazují, že Eiffel původně navrhl ruku sochy Svobody tak, aby byla robustnější, než je dnes. Plány však ukazují, že někdo jiný, možná sám sochař Frédéric-Auguste Bartholdi, přepracoval paži tak, aby byla štíhlejší a nakloněná, což je esteticky příjemné, ale zároveň je také křehčí.

Plány spatřily světlo světa, když v roce 2018 kalifornský prodejce map Barry Lawrence Ruderman koupil v aukci v Paříži složku Eiffelových dokumentů. Podle aukčního katalogu zahrnovaly rovněž plány pro sochu Svobody, přičemž dosud existovaly jen dvě další kopie těchto plánů. Jedna je v knihovně kongresu a druhá je v soukromé sbírce ve Francii.

Ve vydražených dokumentech byla nalezena hromada pevně složených papírů, které vypadaly příliš křehce na to, aby se daly rozevřít, aniž by se zničily. Restauratéři tedy následně vložili papíry do zvlhčené komory, aby byly pružnější a nakonec mezi papíry našli nejen samotné plány, ale také 22 původních technických výkresů sochy Svobody  s poznámkami a výpočty na okrajích.

Dárek z Francie

Socha Svobody měla původně oslavovat konec otroctví, teprve později se socha proměnila v maják pro přistěhovalce.

Za vším ale stojí francouzský básník Édouard de Laboulaye, který miloval Ameriku, ale byl abolicionistou, který získával prostředky pro osvobození otroků. Po americké občanské válce se Laboulaye a jeho kolegové abolicionisté rozhodli zrušení otroctví oslavit sochou. Laboulaye pověřil sochaře Bartholdiho, aby navrhl sochu, která byla vytvořena podle římské bohyně svobody.

Bartholdi si ale uvědomil, že potřebuje inženýra, který poskytne strukturální integritu měděné sochy. Takže se obrátil na Eiffela. V té době byl Eiffel známý pro navrhování železničních mostů a použil své znalosti k tomu, aby byla socha dostatečně stabilní, aby se nekymácela ve větru.

Nově analyzované plány ukazují Eiffelovu ruční práci, včetně výpočtů a návrhů železných příhradových konstrukcí, které soše dělají podporu. Historici se sice už dlouho domnívali, že Bartholdi nakonec Eifellovy návrhy mírně revidoval, až nyní ale mají konkrétní důkaz. Dále čtěte: Rovnodennost odhaluje tajemství egyptské ikonické sfingy.