Titan, druhý největší měsíc v naší sluneční soustavě po Jupiterově Ganymedě, je jedinečný dvěma způsoby, které přesvědčily některé vědce, že tento měsíc by mohl být hostitelem mimozemského života. Je to jediný měsíc v naší sluneční soustavě s hustou atmosférou a je to jediné těleso ve vesmíru, kromě Země, o kterém je známo, že na jeho povrchu je určitě nějaká tekutina.

V případě Titanu jsou tyto vodní plochy frigidní uhlovodíková jezera, která mají rozhodně blíže k benzinu než k oceánům na Zemi. Někteří vědci si však mysleli, že v těchto jezerech mohou vznikat složité struktury, jako jsou bubliny se zvláštními vlastnostmi, které napodobují přísady, jež jsou považovány za nezbytné pro život na naší planetě.

Na Zemi se mohou lipidové molekuly (mastné kyseliny) spontánně uspořádat do bublinovitých membrán, které vytvářejí bariéry kolem buněk všech známých životních forem. Někteří vědci si myslí, že to byla první nezbytná ingredience pro život, který se formoval na Zemi.

Vědci se domnívali, že se na Titanu mohla objevit rovnocenná sada bublin, které se skládaly z molekul na bázi dusíku zvaných azotosomy.

Aby však tyto struktury mohly přirozeně vzniknout, musí fyzika pracovat přesně za podmínek, které jsou na Titanu, tedy v teplotách kolem minus 185 stupňů Celsia, bez kapalné vody nebo atmosférického kyslíku.

Titan není ten správný

Pomocí složitějších simulací zahrnujících kvantovou mechaniku vědci studovali struktury z hlediska jejich termodynamické životaschopnosti.

Zjednodušeně si to lze představit asi následovně: když položíte kouli na vrchol kopce, je jasné, že skončí pod ním, na pozici nižší energie. Podobně mají chemikálie tendenci se uspořádat do nejjednoduššího a nejnižšího energetického vzorce. Vědci chtěli vědět, zda by azotosomy byly nejjednodušším a nejúčinnějším uspořádáním pro tyto dusíkaté molekuly.

Simulace ale ukázala, že azotosomy na Titanu prostě nejsou termodynamicky životaschopné.

Tato práce by měla NASA pomoci zjistit, jaké experimenty by měly zahrnovat její misi Dragonfly k Titanu, která je plánovaná na 30. léta tohoto století. Teoreticky je možné, že se na Titanu objevil život, avšak takový, který by pravděpodobně nezahrnoval nic, co bychom mohli považovat za buněčnou membránu. Dále čtěte: Masivní asteroid může ohrozit Zemi, pokud se rozpadne.