Vědci mají ze svých pozorování záběry šedých tuleňů plavajících poblíž Farneových ostrovů v severovýchodní Anglii. Ti silně plácají ploutvemi o sebe, aby vytvořili ostrý klapající zvuk. Tento objev je vůbec prvním, kdy vědci zachytili způsob tulení komunikace v divoké přírodě, kde nešlo o vycvičená zvířata.

„Tleskání bylo neuvěřitelně hlasité a zpočátku jsem těžko věřil tomu, co jsem viděl,“ uvedl v prohlášení spoluautor Ben Burville, hostující výzkumník studující mořskou biologii na Newcastle University v Anglii. "Jak by tuleň mohl tak hlasitě tleskat pod vodou, aniž by se mezi jeho ploutvemi stlačil vzduch?" divil se Burville.

Vědci ale byli svědky toho, jak šedý tuleň mohutně tleská svými ploutvemi před svých hrudníkem. Podle vědců tak ale činí pouze samci, aby tak komunikovali s okolím. Tím ale nemusí být pouze samice, ale rovněž další tulení samci. Ti také jako jediní na tleskání odpovídali vlastním tleskotem.

Mluvit umí jen samci?

S ohledem na tuto skutečnost, kterou vědci pozorovali řadu let, došli k závěru, že tulení samci tleskání ploutvemi používají buď k získání nových kamarádů, nebo naopak k tomu, aby ze své blízkosti vyhnali další samce - konkurenty. Záleží zřejmě na momentálním kontextu toho, co se pod vodou děje.

V případě, že chce tuleň odehnat nějakého protivníka, mohlo by se podle vědců jednat o podobný princip jako například u goril, kdy samec, který se bije v prsa, dává ostatním samcům najevo, kdo je ten silnější.

Jinak ale tomu je u ostatních druhů tuleňů, kteří svými ploutvemi tleskají buď nad vodou, nebo jimi plácnou o hladinu vody. Tyto zvuky jsou pak slyšet jak nad hladinou, tak pod vodou, zatímco tleskání šedého tuleně je slyšitelné pouze pod vodou.

Pro vědce jde ale i tak o přelomový objev, protože dosud nebyl objeven žádný mořský živočich, který by dokázal pod vodou tleskat, aby tak mohl komunikovat s ostatními svého druhu. Dále čtěte: Nově objevený pavouk buduje architektonicky estetické pavučiny, přesně matematicky vypočítané.