Po umírněném množství alkoholu někteří lidé ztrácejí ostych, překonají nervozitu a mluví plynuleji. Na druhou stranu nadměrné požívání alkoholu má mimo jiné vliv na kognitivní a motorické funkce a negativně ovlivňuje paměť. Ve svém experimentu se vědci zabývali vlivem alkoholu na naše jazykové schopnosti a výsledky zveřejnili tento týden v časopise Journal of Pharmacology.

Studie zahrnovala 50 německých rodilých mluvčích, kteří studovali na Maastrichtské univerzitě. Všichni účastních studie předtím absolvovali jazykovou zkoušku z holanštiny a všichni také potvrdili, že už někdy v životě pili alkohol. Následně je rozdělili do dvou skupin. Obě postupně absolvovaly dvouminutové pohovory v holanštině, první skupina dostala před pohovorem napít vody, druhá malého množství alkoholu. Rozhovory byly zaznamenávány a následně hodnoceny rodilými holanskými mluvčími.

A výsledek? Lidé po nízké dávce alkoholu skutečně mluvili plynuleji, přestože si to sami nemysleli. Gramatika, slovní zásoba a schopnost argumentace byla v obou skupinách zhruba na stejné úrovni. Autoři nicméně poukazují na to, že dávka alkoholu v rámci studie byla skutečně minimální a že vyšší spotřeba bude mít pravděpodobně opačný účinek. Podobná studie proběhla již v roce 1972, kdy se údajně po malých dávkách alkoholu zlepšila výslovnost Američanů v thajštině.

V tuto chvíli však není možné prokázat, že se jejich řeč skutečně zlepšila kvůli biologickým účinkům alkoholu nebo jen kvůli pocitu, že ho konzumují. Budoucí výzkum na toto téma by tedy podle autorů měl také zahrnout "placebo" efekt a porovnat farmakologický dopad s účinky očekávání.