O pihách se často říká, že jsou znamením krásy. S tím však mnoho jedinců nesouhlasí. Obzvláště ti, kteří trpí jejich nadměrnou tvorbou. Pokud zrovna nepatříte mezi ně, jistě ve svém okolí znáte minimálně jednoho člověka, který si s příchodem letních dnů stěžuje na nadměrný příliv pih. Může za to genetika a sluneční svit.

Za vším stojí geny

Barvu lidské pokožky určují buňky, které se nazývají melanocyty. Od narození je jasné, kdo bude mít tmavší a kdo světlejší barvu pokožky. Za vším stojí genetický materiál přejatý od rodičů. Melanocyty slouží k tvorbě melaninu, tedy tmavého pigmentu. Lidé, kteří mají melanocyty rozložené rovnoměrně, vlastní tmavší odstíny kůže. Jedinci s bílou pokožkou to mají jinak. Buňky tvořící pigment jsou koncentrované do malých shluků.

Slunce jako spouštěč

Koncentrované shluky jsou zprvu téměř neviditelné. Vše se ovšem mění ve chvíli, kdy se setkají s intenzivním ultrafialovým zářením. To spustí v buňkách tvorbu melaninu. Zde vzniká odpověď na otázku, proč se někdo dokáže tak hezky opálit a jiný se spálí do červena a pokožku mu pokryjí malé puntíky. Rozprostřené melanocyty vypustí pigment a pokožka se zbarví do bronzu. Shluky vypouští pigment jen na některých částech kůže. A pihy jsou na světě.

Není důvod se bát

Posypaná pokožka pihami na první pohled dokáže vystrašit. Především kvůli tomu, jak náhle se dokáží objevit. Není však důvod se toho obávat. Jde o přirozený proces, který je vlastní každému člověku. Pokud chcete tvorbu pih redukovat či zpomalit, používejte opalovací krémy s vysokou ochranou proti UV záření.

Dáte tak pokožce obrannou vrstvu, přes kterou se do melanocytů nedostane tolik záření. Ideální jsou přípravky s faktorem přes 50. Ostražití buďte ve chvílích, kdy se na vaší pokožce objeví znaménko s výrazně temnějším odstínem, které nezmizí ani v zimních měsících. V takovém případě navštivte svého kožního lékaře, aby ho zkontroloval. Dále čtěte: Akvagenní kopřivka patří mezi nejhorší alergie.