U poruch příjmu potravy jsou typické obavy z tloušťky, manipulace s jídlem, sloužící ke snížení hmotnosti a zkreslené vnímání vlastního těla. Jde o psychická onemocnění z nichž jsou nejčastější poruchy příjmu potravy, tedy mentální anorexie a bulimie. Stále častěji se ale objevuje i ortorexie.

Co je to ortorexie?

Ortorexii řadíme mezi poruchy příjmu potravy a podobně jako u mentální anorexie či bulimie jí častěji trpí vyšší socioekonomické vrstvy, ve většině případů osoby s vyšší inteligencí. Tito lidé se zabývají intenzivním zkoumáním jednotlivých druhů potravin a úzkostně se zaměřují na zdravou výživu, informace získávají převážně z internetu a z nejrůznějších filozofických směrů, komunikují spolu prostřednictvím blogů a jiných specializovaných internetových stránek a vzájemně se posilují ve svém odhodlání ve „zdravé“ výživě vytrvat.

Jak se porucha projevuje?

V prvních fázích se příznivci navzájem ujišťují o oprávněnosti tohoto počínání, neboť mezi zásady ortorexie patří obecně správné přístupy, např. nepožívat alkohol, nepít kávu s kofeinem, nesmí se jíst potraviny, které obsahují umělé přísady nebo přišly do styku s pesticidy, herbicidy apod.

Později k tomu přistupují další výjimky ze stravování: nejíst výrobky z pšenice, výrobky obsahující lepek, cukr, vyvarovat se soli, nepoužívat k přípravě stravy kvasnice, sóju, kukuřici, a dokonce ani mléčné výrobky.

Stravování, zpočátku v rámci nastolení zdravého životního stylu, se tak mění v posedlost, kdy je postižený přesvědčen, že nemá právo jíst „zakázané“ potraviny, tomuto úsilí pak obětuje veškerý svůj volný čas a dochází jak k limitaci jeho duševních, tak i tělesných sil a podobně jako u mentální anorexie si nemocný plně neuvědomuje důsledky svého počínání.

Koho ortorexie postihuje? 

Nejčastěji postihuje jedince s touhou být dokonalí, tzv. perfekcionisty, s nutkavou myšlenkou, že stravování dovedou k dokonalosti.

Jedná se převážně o vysokoškoláky nebo středoškoláky s velkým kulturním a všeobecným přehledem, zatímco ve druhé skupině obyvatel se základním vzděláním se vyskytuje spíše tendence k obezitě. 

Výčitky a deprese

Pokud tito lidé nad stravováním nemají plnou kontrolu, začínají trpět výčitkami a depresemi. Člověk se tak stává posedlý dodržováním všech pravidel „zdravé“ výživy. Touha zdravě jíst ustupuje do pozadí před posedlostí, která může vyústit až v psychickou poruchu. Paradoxně pak původní touha po dokonalém zdraví způsobí, že si můžeme zdraví výrazně a mnohdy i nenávratně poškodit.