Vědecké studie francouzsko-britského týmu ukázaly, že riziko onemocnění právě těmito nemocemi je mnohem vyšší u lidí, kteří se v noci snaží dohánět to, co nestihli ve dne, a kteří nerespektují biologické potřeby svého těla.

U člověka se časté ponocování může ale odrazit i jinde. Projeví se například formou psychických potíží nebo postupným ubýváním reprodukčních schopností. Lékaři říkají, že organismus člověka, který si nedopřeje potřebný odpočinek, mnohem rychleji stárne. A je přitom úplně jedno, jestli je člověk nočním ptákem z donucení, nebo je to prostě jeho styl života. Neprospívá ani těm, kdo se po nocích pravidelně dívají na oblíbené filmy, čtou knížky, hrají na počítači nebo tančí v klubu.

Ponocování podle studií působí stejně jako časový posun při zaoceánských cestách. Narušuje přirozený biologický rytmus těla. Ten má periodu mezi 20 a 28 hodinami, ovlivňuje teplotu, krevní tlak, spánek, bdělost a hormonální změny, aby tělo mohlo optimálně fungovat v době, kdy je to pro ně přirozené.

Rozumové a mentální schopnosti lidí, kteří prožili více než deset let ve střídavém pracovním rytmu s nočními směnami a narušeným spánkem, se zhoršily tak, jako by zestárli nejméně o šest a půl roku. Narušila se totiž samotná struktura mozku. Varující je i skutečnost, že i když s nepravidelnou prací přestanete, vaše tělo potřebuje ještě několik let k tomu, aby zregenerovalo.