Štědrovečerní večeře s bohatým menu a následné rozbalování dárků u ozdobeného stromečku řada z nás vnímá jako nejvýznamnější den vánočních svátků. Následující dva dny bereme jako vítané volno, ale o jejich původu většinou nemáme ani zdání.

Není to jen den volna

Málokdo již dnes tuší, že na Boží hod, kdy objíždíme všemožné návštěvy, nebo je přijímáme, připadaly dříve hlavní oslavy. Jedná se o první svátek vánoční, kdy křesťané oslavují narození Ježíše Krista. Právě proto se betlémy, které často přilákají rodiny s dětmi, v různých kostelech objevují až od 25. prosince.

Kde se vzal název Boží hod

Není na tom nic složitého. Na Štědrý večer skončil půst, který byl lidmi dodržován po celou dobu adventu a všichni se konečně mohli dosyta najíst a započít hodování. Odtud tedy slovo hod. Nejrozšířenějším jídlem byla pečené kachna nebo husa s knedlíkem a se zelím.

Co jíme dnes

Na Boží hod, neboli svátek Narození Páně, tedy 25. prosince, by se mělo opravdu hodovat. Jídla, která se podávají, se liší podle krajů či rodinných zvyklostí. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku je to ale nejčastěji svíčková s houskovým knedlíkem, případně vepřová pečeně či slavnostní šunka. Jak nejlépe pohostit své hosty nejen na Boží hod jsme psali zde.

Návštěvy byly zapovězeny

Podle tradice se dříve na první svátek vánoční nesmělo pracovat, ani uklízet. Byl to zkrátka den určený k odpočívání, a proto často ani hospodyně nestlaly postele. Po návštěvách se dříve v tento den nechodilo a lidé zůstávali v klidu doma. Když už se rodiny někam vydaly, bylo to hlavně na mši. K návštěvám příbuzných sloužil následující den – svatý Štěpán.

Co se říkalo dříve

• čerstvě upečený chléb na Boží hod přinese rodině štěstí
• vejce snesené 25. prosince má kouzelnou moc
• vystřelit z pušky směrem k měsíci v první svátek vánoční přinese štěstí
• vítr vanoucí na Boží hod od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad a od poledne dobrý rok
• když na Boží hod prší, sucho úrodu poruší – praví jedna z lidových pranostik