Lavina, která se utrhla kolem půl sedmé ráno, se doslova přehnala přes Šerpy v notoricky zrádné oblasti Everestu známé jako ledopád Khumbu ve výšce necelých 6 kilometrů. V té době Šerpové transportovali spoustu vybavení pro komerční expediční skupiny.

Komercializace Everestu je stále nebezpečnější

Katastrofa, při níž nebyli zabiti žádní cizinci, znovu otevřela debaty o nebezpečných rizicích, která podstupují Šerpové pro své bohaté klienty. Kromě toho, že tahají nahoru těžké náklady se zásobami a vybavením, jsou totiž Šerpové zodpovědní také za instalaci pevných lan a žebříků pro horolezce. Nevhodná je i nadměrná komercializace Everestu, kde jsou během jarní horolezecké sezóny už běžné lidské dopravní zácpy a obrovské množství odpadků.

Další vážná nehoda se na Everestu stala v roce 1996, kdy osm horolezců zastihla bouře a všichni tam zemřeli. Tragédie je popsána v nejprodávanější knize Do řídkého vzduchu od Jona Krakauera. V té sezóně přišlo na Everestu o život celkem 15 lidí, což z ní dělalo nejsmrtelnější sezónu do roku 2014, než lavina zabila 16 lidí, uvádí History.

Historie Everestu je dlouhá. V roce 1953 se Novozélanďan Edmund Hillary a Šerpa Tenzing Norgay stali prvními lidmi, kteří oficiálně dosáhli vrcholu Everestu, který Britové v roce 1865 pojmenovali po Georgi Everestovi, indickém generálním inspektorovi narozeném ve Walesu. Nicméně je nepravděpodobné, že by George Everest někdy na vlastní oči viděl vrchol pojmenovaný na jeho počest.

Nepálci označují horu jako Sagarmátha, zatímco Tibeťané ji nazývají Džomolangma a Číňané ji znají jako Zhumulangma Feng. Od historického úspěchu Hillaryho a Norgaye zdolalo Everest více než 4 000 lidí, zatímco nejméně několik stovek dalších zahynulo během pokusů dostat se na vrchol.