|  Retro
út 16. prosince, svátek má Albína, zítra Daniel
Koktejl
NATO bombardovalo i ministerstvo obrany v Bělehradě /  Depositphotos

V březnu 1999 NATO bombardovalo Jugoslávii. Chtělo zabránit etnickým čistkám

25. března 2022 | 10:51
 0   63   /  Mirka Malá
Zatímco NATO se dnes rezolutně odmítá otevřeně angažovat na Ukrajině, v březnu roku 1999 se aliance rozhodla bombardovat Jugoslávii ve snaze zabránit etnickým čistkám.

Přesně 24. března 1999 zahájila Severoatlantická aliance letecké útoky proti Jugoslávii bombardováním srbských vojenských pozic v jugoslávské provincii Kosovo. Ofenzíva NATO přišla v reakci na novou vlnu etnických čistek zahájených srbskými silami proti kosovským Albáncům.

Složitá historie

Oblast Kosova se sice nalézala v srdci srbské říše už od pozdního středověku, ale získali ji osmanští Turci v roce 1389 poté, co v bitvě o Kosovo porazili Srby. Srbsko získalo sice v roce 1913 Kosovo zpět, ale mezi obyvatelstvem už tou dobou významně převažovali etničtí Albánci a Srbů tam žilo jen málo, píše History.

V roce 1918 se Kosovo formálně stalo provincií Srbska a přirozeně se stalo součástí Jugoslávie poté, co komunistický vůdce Josip Broz Tito v roce 1945 založil Federativní lidovou republiku Jugoslávii, která zahrnovala balkánské státy Srbsko, Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Slovinsko a Makedonii. Tito však nakonec ustoupil kosovským požadavkům na větší autonomii a po roce 1974 existovalo Kosovo jako nezávislý stát.

Etnické boje

Militantní Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK) se zrodila v roce 1996 a začala útočit na srbskou policii v Kosovu. V bojích, které pokračovaly i v následujícím roce, zemřela i řada civilistů. V červenci 1998 UÇK zahájila ofenzivu napříč Kosovem a zmocnila se kontroly nad téměř polovinou provincie, než byla později poražena Srby. Srbští vojáci vyhnali tisíce etnických Albánců z jejich domovů a byli obviněni z masakrování kosovských civilistů, a to až do března 1999.

24. března proto začaly letecké útoky NATO. Kromě srbských vojenských pozic se letecká kampaň NATO zaměřovala na srbské vládní budovy a infrastrukturu země ve snaze destabilizovat režim srbského vůdce Miloslava Miloševiče. Bombardování a pokračující srbské ofenzivy vyhnaly statisíce kosovských Albánců do sousední Albánie, Makedonie a Černé Hory. Mnoho z těchto uprchlíků bylo letecky přepraveno do bezpečí ve Spojených státech a dalších zemích NATO. 10. června bombardování NATO skončilo, když Srbsko souhlasilo s mírovou dohodou požadující stažení srbských sil z Kosova a jejich nahrazení mírovými jednotkami NATO.

12. června se mírové síly NATO přesunuly do Kosova z Makedonie. Téhož dne ruské jednotky dorazily do kosovského hlavního města Prištiny a donutily NATO souhlasit se společným dohledem. Navzdory přítomnosti mírových jednotek se vracející se kosovští Albánci mstili srbské menšině a přinutili je uprchnout do Srbska. Nicméně díky akci NATO byla nakonec obnovena autonomie Kosova a provincie zůstala oficiálně součástí Srbska.

Zdroj: History, Wikipedia.

Nejčtenější články
Agenti CIA si deset let užívali sexu, prostitutek a drog. Krytí jim poskytl tajný program
Praní péřové bundy nebo kabátu v pračce: Stačí dodržet pár pravidel a obejdete se i bez čistírny
Přehled vitamínů a jejich správné kombinace pro ženy po 35: Zdravá pleť, silné vlasy a hormonální rovnováha
Závislost na cukru dokáže být velmi nepříjemná a často brání správným stravovacím návykům. Jak se jí zbavit?
Další články