Analýza WMO, zveřejněná letos na podzim, připomíná, že léta 2014 až 2019 byla nejteplejší v dějinách. To se promítá do tání ledovců a stoupající hladiny světového oceánu. Řečí čísel: mezi lety 1993 a 2013 se hladina oceánů a moří na Zemi zvyšovala o 3,2 milimetru za rok. Od roku 2014 je to již však pět milimetrů ročně. To ohrožuje například ostrovní státy v Pacifiku jako Tokelau, Palau nebo Šalamounovy ostrovy, jejichž část již byla vodou zaplavena.

Mnohamilionová města v brzkém ohrožení

Ve vážném nebezpečí jsou také mnohamilionové metropole jako Tokio, Dháka nebo Singapur. V Evropě by pak měli být na pozoru zejména Dánové, Nizozemci, Němci nebo Britové. Migrační vlna, jakou zvyšující se hladina moří může vyvolat, je jen stěží představitelná. Jisté už je, že kvůli rychlejšímu tání ledovců v Grónsku a na Antarktidě se může hladina světových oceánů zvýšit o dost více, než se původně předpokládalo. Podle nových studií může být v roce 2100 o více než dva metry výš. Dosavadní odhady se zatím držely „jen“ mezi 7 až 178 centimetry.

To je důvod, proč WMO apeluje na okamžité snižování emisí skleníkových plynů. Největší znečišťovatelé jsou Číňané, Američané, Indové, Rusové a Japonci, zatímco zejména západ a sever Evropy se snaží vypouštění skleníkových plynů do atmosféry snižovat. Podle počtu emisí CO2 na jednoho obyvatele patří v tuto chvíli k největším hříšníkům Katar, Estonsko, Saúdská Arábie, Lucembursko, Austrálie, USA, Kanada, Jižní Korea, Nizozemsko, Belgie, Rusko. A také Česká republika.

Ohroženo je 200 milionů lidí

Jak už bylo zmíněno, nejnovější odhady ohledně vlivu tání ledovců na výšku hladiny světových moří vědci publikovali v říjnu. Podle jejich propočtů bude do konce tohoto století v ohrožení až téměř 200 milionů lidí. „Je pravděpodobné, že západní Antarktida přechází do velmi nestabilního stavu a brzy na tom bude stejně i východní Antarktida,“ řekl pro CNN hlavní autor studie profesor Jonathan Bamber z bristolské univerzity.

Pro představu: od začátku měření v roce 1992, tedy za posledních 27 let, se hladiny oceánů zvedly na různých místech o 7,6 až 23 centimetrů.

Pravidelné záplavy i bez tohoto jevu minimálně jednou ročně postihují už známé a zároveň jedny z nejhustěji obydlených oblastí na světě v Číně, Vietnamu, Bangladéši nebo Indii. V Evropě se s problémy bude do budoucna potýkat také ústí Labe s téměř dvoumilionovým Hamburkem. V bezpečí před stoupající hladinou oceánů nebudou ale ani další světová města.

Autoři studie k novým poznatkům dospěli za pomocí lepšího zhodnocení místopisu světových pobřeží. Zatímco předchozí modely využívaly satelitních snímků, kde nadmořskou výšku zkreslovaly vysoké budovy a stromy, vědci Climate Central získali tato alarmující data za pomocí umělé inteligence, která nepřesné údaje opravila. Čtěte také: Vědci zjistili, že Indii může již brzy postihnout katastrofa, která ovlivní životy milionů lidí.