První záznamy o existenci takzvané lochnesské příšery v druhém největším skotském jezeře Loch Ness pocházejí již ze šestého století našeho letopočtu. Po staletí se však existenci této jezerní příšery nikdy nepodařilo vědecky prokázat.

Novozélandští vědci se proto v loňském roce rozhodli, že začnou sbírat DNA tvorů, kteří v jezeře a jeho okolí žijí. Během rozsáhlého výzkumu tak vědci analyzovali například části kůže, šupiny, výkaly i buňky a došli k jasnému závěru.

Vědcům se nepodařilo najít jakoukoliv souvislost s tím, že by v jezeře žil jakýkoliv neznámý tvor, ale pouze na zemi běžná zvířata. Některé teorie hovořily také o tom, že by se mohlo jednat o dávno vyhynulého plesiosaura, ale i toto vědecký výzkum vyvrací.

Plesiosaurus byl vyhynulý mořský plaz s dlouhým krkem, který žil před 175 až 200 miliony let. Jeho tělo dosahovalo délky více než tři metry. Tento prehistorický tvor ale nebyl zdaleka jediným, kterým se snažili lidé existenci lochnesky vysvětlit.

Cílem výzkumu nebylo podle expertů pouze dokázat, že lochnesská příšera neexistuje, ale hlavně zmapovat život v jezeře a jeho okolí. Podle vědců nejvíce vzorků DNA patřilo úhořům, a proto je možné, že příšera mohla být také obrovským úhořem.

Nejznámější fotografie lochnesské příšery vznikla v roce 1934, kde je na černobílém záběru vidět dlouhý krk vyčnívající z vody. Později se přišlo na to, že šlo o podvrh. Podle dochovaných záznamů se také mohlo jednat o plovoucího slona z cirkusu, který v oblasti dříve často vystupoval. Dále čtěte: (Vědci objevili v jezeře, které bylo tisíce let ukryté před světem, mrtvé tvory).