Když sonda Cassini doletěla do blízkosti Saturnu na jižní polokouli měsíce, bylo léto a vědci netrpělivě sledovali známky sezonních změn klimatu. Ačkoli je Titan sám o sobě od naší planety velice odlišný, vykazuje také značnou podobnost.

Den na Titanu je dlouhý jako 16 dní na Zemi a jeden rok má téměř 30 let. Jedna sezona Titanu tedy trvá 7,5 roku a vědci díky tomu mají jen omezenou možnost sledovat její průběh.

Vědci po pečlivém zkoumání dat ze sondy Cassini konečně po dlouhé době našli to, co celou dobu hledali. Na snímku, který byl pořízen 7. června 2016 infračerveným mapovacím spektrometrem (VIMS), objevili na ploše 120 tisíc čtvrečních kilometrů zářivou oblast, která nebyla na žádném z předchozích snímků.

„Na základě celkového jasu, spektrálních charakteristik a geologického kontextu jsme tento nový prvek přiřadili odrazům od povrchu vytvořeným vlhkým deštěm,“ napsali výzkumníci v tiskové zprávě.

Podle jejich analýzy je třpyt výsledkem srážek metanu na drsném, oblázkovitém povrchu, pravděpodobně doprovázeným odpařováním. Je to vůbec první důkaz letního deště na Titanově severní polokouli.

Tento typ srážek na Titanu vědci již dávno předpovídali, ale dosud chyběly k tomuto tvrzení důkazy. Na severní polokouli se také nachází většina měsíčních jezer a oceánů. V minulém roce vědci učinili další významný astronomický objev, o kterém jsme psali v tomto článku.