Chromozom Y lidská civilizace skutečně nutně potřebuje ke svému přežití. U lidí, stejně jako u jiných savců, mají ženy dva chromozomy X, zatímco muži jeden X a pak také malý chromozom Y. Chromozom X obsahuje asi 900 genů, které vykonávají nejrůznější funkce nesouvisející s pohlavím. Ale chromozom Y obsahuje skutečně málo genů, jen okolo 55 a pak také mnoho genů nekódující DNA. Jenomže chromozom Y má jednu opravdu velikánskou a důležitou funkci. Obsahuje totiž gen, který nastartuje mužský vývoj v embryu. Zhruba 12 týdnů po početí tento hlavní gen zapíná další, které regulují vývoj varlat. Embryonální varle tvoří mužské hormony testosteron a jeho deriváty, což zajišťuje vývoj dítěte jako chlapce.

Většina savců má chromozom X a Y podobný těm lidským. Vědci svým výzkumem zjistili, kolik genů chromozom Y ztratil během uplynulých 166 milionů let, a vypočítali, že jde o ztrátu asi pěti genů za milion let. Tímto tempem tedy podle vědců zmizí posledních 55 genů za 11 milionů let. A to vyvolalo doslova paniku a jiní vědci přišli s dalšími závěry, podle kterých mohou muži o svůj chromozom Y přijít dokonce už za několik tisícovek let.

Věda má v současné době v ruce jen útěchu v podobě hlodavců. Našli totiž hned dvě linie hlodavců, které už o chromozom Y přišly, a přesto tyto druhy stále přežívají. Jde o jeden druh hraboše z Evropy a jeden druh krys z Japonska. A tak vědci nyní musí zkoumat, jak se těmto hlodavcům podařilo zachránit vlastní populaci bez chromozomu Y. Tým vedený biologem z Hokkaidské univerzity Asatem Kuroiwou uspěl u druhu japonské krysy, a zjednodušeně řečeno, zjistil, že většina genů chromozomu Y se u těchto krys přestěhovala do jiných chromozomů. Vše si nakonec ověřili v laboratoři, kde se jim podařilo u myší uměle vyvolat ztrátu chromozomu Y a nahradit jej podobně, jako to samovolně udělaly japonské krysy.

Věda a Výzkum

Darwinova teorie dostává další trhliny. Vědci zjistili, že náhlé změny v DNA odlišily lidi od ostatních savců

Jsou tedy hlodavci v současné době záchranou lidstva? K reprodukci potřebujeme spermie a potřebujeme muže, což znamená, že konec chromozomu Y by mohl být předzvěstí vyhynutí lidské rasy. Nová zjištění vědců zatím podporují alternativní možnost, totiž že i u lidí se může vyvinout nový gen určující pohlaví. Má to ale svá rizika. Co když se v různých částech světa nový gen bude vyvíjet různě? To by totiž mohlo vést k tzv. válce pohlavních genů a následnému oddělení nových druhů, což je přesně to, co se stalo s hraboši a japonskými krysami. Navíc v tuto chvíli není vůbec jisté, že to, co dokázali právě tito hlodavci, se podaří i mužům. Takže je klidně možné, že za pár tisíc let nebo raději milionů let nebude na Zemi žádný člověk nebo naopak hned několik různých lidských druhů odlišujících se od sebe různými systémy určování pohlaví.

Autorský článek, další zdroj: Newsweek