Takové zvýšení sluneční aktivity přinese řadu extrémů. Kosmické i pozemské počasí budou provázet extrémní jevy, sluneční erupce budou obrovské. To může narušit rádiovou komunikaci a pozemskou elektrickou síť. Ve velkém ohrožení pak bude celá pozemská infrastruktura.

Navíc toto solární maximum bude podle vědců silnější, než bylo to poslední. Sluneční cykly obvykle trvají 11 let a sluneční maximum nastává zhruba uprostřed každého cyklu. To znamená, že to poslední sluneční maximum nastalo mezi lety 2012 a 2014 a bylo skutečně velmi slabé, dokonce jedno z nejslabších za posledních 100 let. Takže se nejednalo o nic nebezpečného. Jenomže to, co je před námi, bude úplně jiná liga, a vše nasvědčuje tomu, že solární maximum bude velmi silné.

Pro Zemi to znamená velké nebezpečí. Sluneční aktivita se odehrává především díky vířícím pohybům plazmatu uvnitř Slunce, které vytváří a mění magnetické pole Slunce. A právě toto magnetické pole dosahuje maximální síly během slunečního maxima a přináší s sebou časté a silné sluneční erupce a výrony koronální hmoty. Sluneční erupce se skládají z fotonů s vysokou energií, jako jsou rentgenové paprsky, které mohou zvýšit ionizaci v horní atmosféře Země a narušit rádiovou komunikaci.

To by ale byl ten nejmenší problém, protože to se děje prakticky pořád a tu a tam některé části naší planety hlásí výpadky rádiové komunikace po krátkou dobu. Ovšem extra silné výrony koronální hmoty jsou úplně něco jiného. Jde vlastně o erupce slunečního magnetického pole a materiálu, který podporuje geomagnetické bouře. Tyto poruchy zemského magnetického pole mohou poškodit rozvodnou elektrickou síť, jejíž opravy zaberou dlouhou dobu. A to ještě pořád není všechno.

Během slunečního maxima dochází také k výbuchům vysokoenergetických částic putujících k Zemi. Pravděpodobnost výskytu těchto výbuchů během slunečního maxima je asi čtyřikrát vyšší než během slunečního minima. A protože jde vlastně o záření, tento jev s sebou přináší zdravotní riziko dokonce i pro cestující v letadlech. Záření také poškozuje technologie v satelitech, což může vést i k jejich pádu z oběžné dráhy.

Země a Příroda

Druhá nejhlubší modrá díra naší planety byla objevena u pobřeží Mexika

Nic z toho ovšem současná věda nedokáže spolehlivě předpovědět, takže tady na Zemi se nedokážeme na nebezpečí efektů solárního maxima připravit. Kromě toho, že polární záře budou k vidění téměř všude, nepůjde o žádnou romantiku. Už nyní mají vědci obavy z dopadů na rozvodné sítě a z rozsahu jejich poškození. Ztráta energie na několik týdnů totiž znamená prakticky kolaps celé naší planety. Jak to může vypadat, připomíná Carringtonova událost z roku 1859, což je velmi silná sluneční bouře, která se tehdy odehrála. Šlo o jednu z největších slunečních bouří, jakou Země pamatuje. Tehdy ještě ale neexistovaly dnešní technologie, nicméně polární záře byla viditelná po celé Zemi, v noci bylo světlo. Tehdejší největší technologií byl telegraf. Telegrafní systémy po celé Evropě a Severní Americe selhaly. V některých případech byli dokonce operátoři zasaženi elektrickým proudem. Na telegrafních sloupech přeskakovaly výboje a někteří operátoři dokonce mohli odesílat a přijímat zprávy, přestože odpojili přívod energie. A to je dostatečný důkaz o tom, jaký dopad na současné technologie a infrastrukturu by takto silná sluneční bouře měla dnes.

Autorský článek, další zroj: Business Insider