V roce 2016 pokryla indickou metropoli Dillí vrstva smogu během oslav tamního svátku, při kterých bylo do ovzduší vystřeleno velké množství zábavní pyrotechniky. Během hoření barevných směsí se totiž do ovzduší dostávají mikročástice zdraví vysoce škodlivých prvků, která pak snadno pronikají do plic.

Při zmíněné události bylo v některých částech indické metropole naměřeno až 1 000 mikrogramů škodlivých částic na metr krychlový, což představuje desetinásobek množství, které je považováno pro lidské zdraví za přijatelné. V reakci na tuto událost indický nejvyšší soud rozhodl o zákazu prodeje zábavní pyrotechniky.

Problémem je, že odpalování ohňostrojů se po světě stává stále více populární, nejvíce pak v Číně, odkud tento druh zábavy také pochází. Potíže přitom ohňostroje způsobují nejen ve světě ale i u nás. V Praze byly rovněž naměřeny výrazně vyšší koncentrace mikročástic. Přestože kritické znečištění trvalo pouze několik hodin, pro některé jedince může i během krátké doby představovat zdravotní komplikace.

Odborníci varují, že také hodně záleží na typu a původu pyrotechniky. Například pyrotechnika vyráběná v Číně velmi často obsahuje řadu vysoce toxických, dokonce i zakázaných látek. Během řady kontrol prodejců bylo zjištěno, že asi 20 % raket obsahuje karcinogenní hexachlorbenzen. Tuto látku lidé mohou jak vdechnout, tak vsřebat do těla skrze pokožku a v Evropské unii je její používání zakázáno.

S rostoucí popularitou ohňostrojů je pravděpodobné, že stále více metropolí bude silvestrovské radovánky omezovat v takové míře, aby nedocházelo k silnému znečišťování a ohrožení zdraví lidí.