Odborníci přišli na to, že přestože Země získávala ze Slunce v období prahor (Archaikum) mnohem méně energie, teplota nebyla o mnoho nižší, než je tomu dnes. Pokud by to tak nebylo, planeta by byla zmrzlá. Geologické údaje z těchto dob ale dokazují, že na Zemi panovalo teplé a vlhké prostředí.

Dřívější vědecké výzkumy počítaly spíše s tím, že za stejnou hladinu tepla na Zemi byly zodpovědné vyšší koncentrace amoniaku v atmosféře. Podle nových propočtů tohoto plynu nemohlo být v atmosféře tolik, aby dosáhl zmíněného efektu a zodpovědné musely být koncentrace dusíku.

Vědci proto analyzovali složení izotopů usazenin a hornin. Dusík, který kdysi obsahovala atmosféra, i ten, který byl vždy obsažen v půdě, se od sebe v určitém směru lišily.

Tým použil speciální klimatický model k výpočtu vlivu zvýšeného dusíku v mladé zemské atmosféře a ukázalo se, že v období prahor (před 3,8 - 2,5 miliardami let) bylo v atmosféře až 5krát více oxidu uhličitého než v současnosti.

Kdyby dnes bylo v atmosféře dvakrát tolik dusíku, způsobilo by to globální oteplení o 4,4 °C. Toto vysvětluje, proč Země měla v ranných obdobích možná vyšší teplotu než dnes a také to, proč si udržela život po tak dlouhou dobu.

Přestože Slunce je nezbytné pro život na Zemi, může být i potencionálním zdrojem potíží. Obzvláště pak v souvislosti s dnešním digitálním věkem. Více o tomto tématu se dočtete zde.