Vědci získali důkazy o tom, že klíšťata existovala i v prehistorickém světě dinosaurů a navíc nebyla o nic větší než dnes. Paleontologové v Barmě totiž našli 100 milionů let starý jantar, ve kterém se drobní parazité dochovali v naprosto neporušeném stavu.

Uvnitř drahého kamene bylo nalezeno peří jednoho z opeřených dinosaurů z období křídy, které se datuje v rozmezí 145 až 66 milionů let. Klíště pravděpodobně parazitovalo právě na tomto opeřeném jedinci.

Najít parazita spolu s jeho hostitelem je naprosto raritní objev. Nově objevená klíšťata jsou zároveň nejstarším nálezem svého druhu a potvrzují jejich daleko sahající původ.

Klíště je velice neoblíbený parazit, který má velmi negativní dopad jak na člověka, tak na jeho hostitele ze zvířecí říše. Dosud však nebylo jasné, jak daleko může v časové přímce sahat jejich původ a také to, jaké hostitele si klíšťata vybírala.

V dalším kusu jantarového kamene výzkumníci identifikovali také zcela nový druh prehistorického klíštěte, který nazvali Deinocroton draculi. U tohoto druhu ale není možné určit, jaké hostitele si vybíral. Přestože je plné krve, není možné určit, jakému druhu krev patřila.

Pro odborníky je celý objev velice důležitým zjištěním a důkazem toho, že i dinosauři byli obtěžováni a možná také infikováni vážnými chorobami, které tento otravný parazit přenáší.