V lednu roku 1976 objevili vědci na nalezišti Bodo D'ar v Etiopii záhadnou lebku. Až nyní se však tento druh dočkal řádné klasifikace, která má umožnit pochopit složitou evoluci člověka ve středním pleistocénu a podrobněji popsat oddělení neandrtálců od Homo Sapiens. 

Tohle období je trefně označováno za nepořádek uprostřed, který ale „je uznáván jako klíčový časový rámec, kdy se v globálním měřítku objevily dva kritické rysy lidské morfologie, zvětšování mozku, zmenšování zubů a diferenciace podle geografických skupin,” vysvětluje kanadská paleontoložka Mirjana Roksandicová, hlavní autorka studie o Homo bodoensis a návrhu jména. 

Jméno musí být schváleno 

Jméno Homo bodoensis budou vědci používat pro skupinu lidí, kteří žili před 770 až 126 000 lety v Africe a i oni se dostali do východního Středomoří. 

Zavedení názvu však ještě musí schválit mezinárodní komise pro zoologickou nomenkulturu. 

Podle paleontoložky je správná terminologie, která uznává lidskou geografickou variabilitu v tomto období, důležitá, bez ní by totiž nebylo možné o lidské evoluci hovořit. Psali jsme také: Nová studie odhalila, že v sobě máme jen 1,5 procenta skutečně lidského genomu. 

Zdroj: Evolutionary Anthropology.