Japonští vědci podrobně zkoumali schopnost blesků vytvářet antihmotu, jev, který je známý teprve poslední desetiletí, a zjistili, že blesky vytváří také zónu, která obsahuje nestabilní izotopy kyslíku a dusíku, což v následující minutě po výbuchu vede k uvolňování radioaktivních látek do ovzduší.

Tento jev je poháněn skutečností, že elektrické pole bouřkových mraků dokáže urychlit elektrony na extrémně vysokou energii. Během pohybu elektronů po zakřivené trase vydávají záření, které je přímo úměrné jejich energii. V důsledku tohoto jevu může podle nového objevu docházet k impulsům gama záření, tedy fotonů s extrémně vysokou energií.

Gama záření je známé primárně pro svou schopnost reagovat s elektrony všech atomů, na které narazí, proto je také v kategorii ionizujícího záření. Může ale také reagovat s jádry atomů a pokud mají paprsky dostatečnou energii, mohou odtrhnout neutrony z jádra některých atomů a přeměnit je tak na nestabilní izotop. Mezi tyto prvky patří i dusík a kyslík, nejhojnější prvky naší atmosféry.

Tým japonských výzkumníků sledoval, co se stane s takto transformovaným jádrem atomů dusíku a kyslíku. Pro svůj výzkum postavili poblíž jaderné elektrárny řadu detektorů a sledovali, jak se přibližuje bouře z japonského pobřeží. Podle předpokladů detektory nejprve zachytily záblesk fotonů spojených s úderem blesku, které jsou produktem urychlených elektronů. Za několik stovek milisekund tento záblesk zmizel.

O 10 vteřin později se počet gama paprsků opět vrátil zpět a zůstal výrazně zvýšen asi po dobu jedné minuty. Na rozdíl od prvotního záblesku, tento dosahoval hodnoty až 500 kilo-electronvoltů. Podle autorů se jedná produkt nestabilních atomů, jejichž neutrony byly vystřeleny prvním zábleskem.

Autoři naznačují, že blesk vytváří v atmosféře rozsáhlou oblast obohacenou nestabilním dusíkem a kyslíkem. Všechny tyto prvky mají krátký poločas rozpadu a neznamená to, že blesky poškozují životní prostředí, jedná se spíše o lepší pochopení toho, co vše se při bouřích v atmosféře děje.