|  Věda a vesmír
po 9. června, svátek má Stanislava, zítra Gita
Země a Příroda
📷
+ 1
Ostrov vody uprostřed ledu je pozoruhodným jevem /  NASA

Pozoruhodným jev. Neviditelné řeky na obloze udělaly obrovskou díru do ledovce

14. listopadu 2020 | 11:06
 0   0   /  Mirka Malá
Pozoruhodný jev se poprvé objevil v roce 1973. Prostě díra v mořském ledu u pobřeží Antarktidy. Ale není to žádná obyčejná díra. Ta původní byla tak velká, že by se do ní vešla celá Kalifornie.

Tajemný otvor v ledu zůstal po následující tři zimy. Pak se zdálo, že do značné míry zmizel, než se znovu objevil v roce 2017, tentokrát o velikosti amerického státu Maine.

Díra v ledu s názvem polynya

Tato obrovská díra je nazývána polynya a je to oblast otevřené vody obklopená mořským ledem, tedy něco jako opak ledovce.

Ale tajemná polynya, která se objevila nad oceánskou náhorní plošinou Maud Rise ve vodách Jižního oceánu ve Weddellově moři, je poměrně extrémním příkladem záhadného environmentálního jevu.

Ještě v loňském roce si vědci mysleli, že to vyžaduje shodu celé řady klimatických anomálií, které se spojí ve stejnou dobu, aby se něco takového stalo. Další studie z roku 2019, vedená vědkyní v oboru atmosféry Dianou Francis, zjistila, o co vlastně jde. Jde vlastně o "jizvy" po silných cyklónech produkovaných atmosférickou cirkulací, které mohou roztahovat plovoucí mořský led do opačných směrů a od oka bouře a vytvářet tak v ledu obrovský otvor. Francis tak vlastně zjistila, že jde o velmi přehlížený fenomén atmosférických řek teplého a vlhkého vzduchu.

Za vším stojí neviditelné atmosférické řeky vysoko na obloze

V novém výzkumu Francis a její tým analyzoval atmosférická data sahající až do 70. let a bylo tak zjištěno, že tyto "řeky na obloze“ pravděpodobně hrály zásadní roli při formování polynyí v letech 1973 a 2017. "Byla jsem překvapena, když jsem viděla téměř okamžité tání v mořském ledu pokrytém atmosférickými řekami během nejchladnějších měsíců roku v Antarktidě,“ řekla Francis.

Vědci tvrdí, že atmosférická cirkulace přenášela pás teplého a vlhkého vzduchu až k pobřeží Jižní Ameriky do polární oblasti, což vyvolalo tání prostřednictvím kombinace účinků, mezi něž patří uvolňování tepla ve vzduchové hmotě, lokalizovaný skleníkový efekt vytvořený vodní párou a dynamika cyklónu. "Atmosférické řeky také zesilují bouře, protože poskytují více vodní páry. Jsou propojené, ne nezávislé," vysvětlila Francis, která svoji práci publikovala v Science Advances.

Vzhledem k tomu, že se předpokládá, že atmosférické řeky i cyklóny budou s globálním oteplováním narůstat, toto podivné otevírání se ledu u pobřeží Antarktidy je něco, co bychom mohli v budoucnu pozorovat častěji. Dále čtěte: Velká hrozba pro divokou zvěř na území Jižní Georgie. Utržený ledovec pluje přímo na kolonie tučňáků.

Prohlédnout galerii
📷
1
Nejčtenější články
Černý bez má v bylinkářství i lidovém léčitelství důležitou roli. Natrhejte si jeho květy a připravte si z nich lahodný sirup či med
Rychlý nepečený dezert: Krémové řezy z tvarohu, smetany, malin a sušenek si zamiluje celá rodina
Zemi zasáhla velmi silná geomagnetická bouře spojená se sluneční erupcí
Do Česka míří nejluxusnější model Peugeot, v super výbavě, 4X4 a přes 300 koní. A další novinky v oblasti elektromobility
Další články
Zavřít reklamu