Klíčovým zjištěním nové studie je, že severní polokoule se v inkriminovanou dobu nacházela v silné magnetické bouři, která mohla změnit navigační hodnoty Titaniku. To ovlivnilo jak jeho plánovaný kurz, tak informace, které posádka sdílela o jejich poloze během volání SOS.

Přišla zkáza Titaniku z vesmíru?

Myšlenka je docela jednoduchá. Slunce, které je poháněno vrozeným jaderným dynamem, je pokryto slunečními skvrnami. Ty jsou zase přerušovány obřími výbuchy, tedy slunečními erupcemi.

"Během několika minut zahřejí materiál na mnoho milionů stupňů a uvolní tolik energie jako miliarda megatonů TNT," vysvětluje NASA. Tato vzplanutí jsou často způsobena magnetickými změnami nebo haváriemi a jejich výbuchy způsobují magnetické vlnění Sluneční soustavou. A před všemi těmito extrémy nás na Zemi chrání naše vlastní magnetické pole.

Toto magnetické pole se ale také časem mění, zejména když se magnetické póly pohybují kolem zemského povrchu. Zvířata i lidé se naučili spoléhat na magnetické póly, a to ve formě umělých zařízení, jako jsou kompasy. Kompasy, stejně jako hodiny, musí být nastaveny na správné jednotky, tedy na magnetický sever. A proto autorka studie Mila Zinkova využila údaje o počasí a vesmíru k prozkoumání nové teorie o zkáze Titaniku.

Titanic se nacházel jinde, než si myslel

Pokud je sluneční erupce dostatečně silná, jako byla v onu historickou noc, může pokřivit magnetické pole Země a zmást navigační přístroje. S těmito problémy se ostatně potýkáme dodnes.

Zinkova ve své studii předpokládá, že erupcemi ovlivněná navigace lodi měla vliv na souřadnice hlášené v jejích nouzových signálech. "Čtvrtý důstojník Titaniku Joseph Boxhall vypracoval pozici lodi pro SOS signál. A ta byla asi 24 km od jejich skutečné polohy,“ píše Zinkova.

Ale záchranná loď Carpathia na tom byla stejně. I její navigace byla pod vlivem geomagnetické bouře po dobu asi 5,5 hodin, a rozhodně to bylo v době, kdy zachytila SOS Titaniku. A právě tato chyba nakonec přispěla k relativně úspěšné záchraně pasažérů na záchranných člunech, které se volně pohybovaly na otevřeném oceánu.

To také ukazuje na to, jak lokalizovaný byl fenomén sluneční erupce. Lodě v určitém okruhu přijímaly špatně rádiové hovory nebo je vůbec nedokázaly realizovat. Přitom všude jinde na Zemi, tedy mimo postižené území, se všechno zdálo normální, kromě pokusů o kontakt Titaniku s dalšími loděmi v jeho blízkosti.

Závěr? Titanic zcela jistě narazil do ledové kry. Nebýt ale slunečních erupcí, nemusela mít tato historická lodní katastrofa tak obrovské rozměry. Dále čtěte: Nová teorie tvrdí, že minulost, budoucnost i přítomnost existují současně.