Tým vědců odhaduje, že do 60. let tohoto století na Zemi možná budou další dvě miliardy lidí. Jen o několik desetiletí později jejich počet klesne s poklesem míry plodnosti a národy jako Japonsko a Itálie ztratí až polovinu své populace. Je ale zatím těžké říci, jak tento celkový populační pokles ovlivní společnost a planetu.

Menší počet lidí na planetě není jednoznačnou výhodou

Mohli bychom předpokládat, že menší počet lidí na planetě je výhodnější. Není takový tlak na výrobu potravin, méně lidí znamená i menší nároky na životní prostor, zejména pak na otázky spojené s bydlením. To vše by méně zatěžovalo životní prostředí. Realita zmenšující se populace však může být bezútěšná.

"Zatímco úbytek obyvatelstva je potenciálně dobrou zprávou pro snižování emisí uhlíku a stresu v potravinářských systémech, s více starými lidmi a méně mladými lidmi vznikají ekonomické výzvy, protože společnosti se budou potýkat s menším počtem pracovníků a daňových poplatníků a schopností zemí vytvářet bohatství potřebná k financování sociální podpory a zdravotní péče o seniory,“ říká první autor nové studie Stein Emil Vollset, biostatista z Institutu pro metriku a hodnocení zdraví ve Washingtonu.

V nové studii použili Stein a jeho tým údaje shromážděné jako součást studie Global Burden of Disease Study z roku 2017 k hodnocení růstu populace po celém světě.

Na konci století se počet obyvatel začne snižovat

Jejich výsledky naznačují, že dnešní číslo 7,8 miliardy obyvatel vzroste kolem roku 2064 na 9,7 miliardy. Poté se ale populace začne snižovat a do konce století by lidí na planetě mělo být asi 8,8 miliardy.

Tato čísla jsou ve výrazném kontrastu s jinými odhady provedenými v posledních letech, některá čísla předpovídala až 12,3 miliard obyvatel do roku 2100. Takže čemu bychom měli věřit?

Vědět, které předpovědi věřit, závisí na matematických nástrojích, kterým více důvěřujete. Prognóza velikosti populace v kterémkoli regionu závisí na modelu, který dokáže přesně zohlednit různá omezení a pobídky ovlivňující počet dětí, které se lidem narodí.

Předchozí pokusy se spoléhaly na to, co se nazývá celková míra plodnosti, což je prostě celkový počet dětí narozených jednotlivci v životě. Alternativou je použití  průměru počtu dětí narozených skupině žen v daném věku. V tomto případě do 50 let.

Tato nová studie používá také mírně odlišný přístup při určování migračních vzorců, které ovlivňují trajektorii růstu populace v konkrétní oblasti.

"Tím, že se explicitně uvedou cesty, kterými se mohou měnit vzorce plodnosti, úmrtnosti a migrace, je náš model schopen určit, kde by se budoucí časové trendy mohly lišit od minulých trendů,“ píše tým ve své práci.

Výsledky poskytují více než jen aktualizovaný počet lidí žijících na Zemi v nadcházejících desetiletích. Vědci popisují kolísající mapu hustoty obyvatelstva a kritických změn ve složení společnosti v různých zemích.

Porodnost klesne i v Africe

Dnes například mají subsaharské africké země průměrně kolem 4,7 porodů na ženu, což je číslo, které má klesnout pod reprodukční míru do roku 2100. Niger v roce 2017 zaznamenal rekord, kdy na jednu matku připadalo sedm porodů. Podle tohoto nejnovějšího modelu by toto číslo mělo klesnout na 1,8 do 2100.

Na jiných místech světa také dojde k dramatickým propadům. Populace Japonska by mohla klesnout ze 128 milionů v roce 2017 na 60 milionů do roku 2100. I Čína by mohla do té doby výrazně poklesnout co do počtu obyvatel, až na něco přes 730 milionů do konce století. Počet seniorů nad 80 let se v druhé polovině století zvýší šestkrát. Nejen, že to bude výzva v otázkách sociální politiky, ale rovněž i pro zdravotní péči.

Nová studie je něco jako včasné varování. Pokud jde o ekologii naší planety, nekonečný růst populace je stále scénářem zkázy, ale zmenšující se populace by mohla být stejně tvrdá díky svým ekonomickým dopadům. Dále čtěte: Záhadné nové druhy byly objeveny v propasti Tichého oceánu.