Bouřkové blesky mají různou podobu a intenzitu, některé z nich však dosahují zcela extrémních rozměrů podobně jako ten, který byl zaznamenán před dvěma lety nad Brazílií. Světová meteorologická organizace (WMO) nyní zveřejnila data ze svých měření, která naznačují, že nejdelší blesk na světě měřil neuvěřitelných 709 kilometrů a byl tak téměř dvakrát delší než Česká republika.

WMO ale zveřejnila další zajímavá meteorologická data týkající se právě blesků. Další prvenství tak získal blesk, který byl pozorován nad Argentinou a trval neuvěřitených 16,7 vteřiny. Obě tato prvenství potvrdily také údaje ze satelitních měření.

Podle vědců existují i mnohem silnější blesky

Experti se však domnívají, že tyto dva blesky mají své prvenství pouze díky tomu, že se je podařilo pozorovat. Ve skutečnosti tak mohly zemský povrch zasáhnout mnohem větší výboje energie.

V rámci pozorování vědci využili dvojici nových satelitů GOES-16 a GOES-17, které provozuje americká agentura NOAA. V rámci pozorování byl ještě spatřen další zajímavý blesk, který vědce zaujal svou rozlohou. Zasáhl totiž oblast o rozloze 115 tisíc kilometrů čtverečních a byl tedy velký téměř jako celé Řecko.

Blesky byly pozorovány také po výbuchu jaderných zbraní

Blesky vždy přitahovaly pozornost lidí a vědců. Díky své nepředvídatelnosti je však jejich výzkum velice obtížný a stále skýtá velké množství neznámých. Obecně je však blesk definován jako elektrický výboj, který vzniká mezi centry kladných a záporných nábojů jednoho nebo více oblaků, mezi oblakem a zemí a vzácně mezi oblakem a stratosférou. Blesky byly však pozorovány také během erupce sopek nebo při explozích jaderných zbraní.

V současné době bylo identifikováno velké množství druhů blesků, jako je například nejčastější čárový, jenž spojuje v jedné linii body mezi mrakem a zemí. Druhů blesků však exsituje mnohem více, z nichž některé jsou více či méně vzácnými přírodními úkazy. Dále čtěte: (Hluboko pod zemí se ukrývá něco, o čem vědci dosud neměli tušení).