Hlavní výhodu nové vesmírné GPS navigace (Galactic positioning system) vidí její konstruktéři v tom, že na rozdíl od současných navigačních systémů tento nemusí komunikovat se Zemí. Spojení s domovskou planetou se totiž může z nejrůznějších důvodů přerušit.

Systém by také měl být vybaven nouzovou zálohou pro astronauty. „Pokud by posádka ztratila kontakt se Zemí, měla by u sebe na palubě autonomně fungující navigační systém,“ uvedl expert NASA Zaven Arzoumanian.

Největší problém představují současné navigace využívané ve vesmíru zejména v případě pilotovaných misí. Pokud se spojení se vzdálenou lodí přeruší, astronauti by se ocitli v nesnadné situaci a jen obtížně by hledali cestu domů, třeba při návratu z Marsu.

Systém bude moci také navádět sondy na oběžnou dráhu kolem měsíců vzdálených planet, místo pouhého průletu kolem zkoumaného tělesa. V současné době je prakticky nemožné provádět manévry, které by navigátoři potřebovali k uvedení aparátů na oběžnou dráhu kolem těles v hlubokém vesmíru. Není totiž možné zjistit polohu kosmických přístrojů s přesností potřebnou ke včasnému zapínání manévrovacích motorů.

NASA chce pro galaktické navigace využívat milisekundových pulsarů, neuvěřitelně rychle rotujících neutronových hvězd, které do vesmíru vystřelují rentgenové záření s pravidelností větší než u nejpřesnějších atomových hodin.

Novinka tak může spolu s vývojem dalších technologií znamenat zásadní průlom při dobývání vzdálených světů a vesmíru. Usnadnit by mohla také budování vesmírných základen jako té, kterou plánují postavit na Měsíci. Inženýři také pracují na vesmírných reaktorech, které budou moci dodávat základnám nepřetržitě elektrickou energii (čtěte: Reaktor pro vesmírné základny dokáže bez přestávky dodávat energii až deset let).