Jde skutečně o pozoruhodné plavidlo, které vyrobila společnost Huangpu Wenchong. Je téměř 90 metrů dlouhé a na jeho palubě je zhruba padesátka dronů všeho druhu. Drony mohou operovat ve vzduchu, v terénu i pod vodou.

Nebezpečí na dálkové ovládání

Nejde totiž o autonomní loď ve smyslu japonské logistické lodi Suzaku, která je schopná plout zcela sama. Čína si provoz lodi představuje tak, že námořníci loď pomocí dálkového ovládání nejprve vypustí na otevřené moře a teprve pak budou aktivovány samořídící systémy.

Loď by měla být doslova přeplněná umělou inteligencí. Podle dostupných informací má sama umět vypouštět vlastní autonomní drony jak do vzduchu, tak na moře i pod vodu. A to vše v koordinaci s dalšími bojovými jednotkami v rámci konkrétní vojenské mise.

Vzdušné drony se pochopitelně samy vrátí na palubu lodi, zatímco drony určené pro operace na nebo ve vodě si loď sama dokáže zase nalodit, jakmile se k ní tyto drony vrátí.

Vojenství

Čína má novou ponorku, pravděpodobně s tryskovým motorem

Čína se sice chlubí tím, že tato přelomová loď je skvělým nástrojem pro pozorování a výzkum v oceánech, druhým dechem ale dodává, že její vojenské schopnosti jsou rovněž nezanedbatelné. Údajně tato loď dokáže odehnat nepřítele, aniž by musela do vojenské akce na moři zasáhnout lidská síla.

Autonomních lodí přibývá

Autonomních lodí, které budou sloužit vojenským účelům, přibývá. Americké námořnictvo má už poměrně rozvinutý program autonomních lodí, od kterých očekává, že jednou budou samy schopny vypouštět rakety a další střely. To ale může být ještě problematické, protože ani umělá inteligence není neomylná. Zatím jsou tedy americké autonomní lodě vybavovány průzkumnými systémy a kompatibilitou s dalšími vojenskými plavidly.

Autorský článek, dalš zdroj: New Atlas.