Prozatím vědci naměřili 247 zeptosekund. Zeptosekunda je biliontina miliardtiny sekundy, jinými slovy desetinná čárka následovaná dvaceti nulami a jedničkou.

Za takto přesné měření může rentgen

Už dříve se vědci pokoušeli měřit zeptosekundy. V roce 2016 použili lasery k měření času v krocích po 850 zeptosekund. Tato přesnost je velkým skokem od práce oceněné Nobelovou cenou z roku 1999, která nejprve měřila čas ve femtosekundách, což jsou miliontiny miliardtiny sekundy.

K měření tohoto velmi krátkého časového úseku fyzik Reinhard Dörner z Goethe University v Německu a jeho kolegové vystřelili rentgenové paprsky z urychlovače částic PETRA III.

Vědci nastavili energii rentgenových paprsků tak, aby jediný foton nebo částice světla vyřadil dva elektrony z molekuly vodíku. Molekula vodíku se skládá ze dvou protonů a dvou elektronů. Foton odrazil jeden elektron z molekuly a pak druhý, který jakoby dělal žabičky na hladině.

Měření prakticky zachycuje rychlost světla

Tím vytvořili vlnový vzor nazývaný interferenční vzor, který Dörner a jeho kolegové mohli měřit pomocí nástroje zvaného reakční mikroskop - Cold Target Recoil Ion Momentum Spectroscopy (COLTRIMS). Tento nástroj je v podstatě velmi citlivý detektor částic, který dokáže zaznamenat extrémně rychlé atomové a molekulární reakce.

"Protože jsme znali prostorovou orientaci molekuly vodíku, použili jsme interferenci dvou elektronových vln k přesnému výpočtu, kdy foton dosáhl prvního a když dosáhl druhého atomu vodíku,“ uvedl spoluautor Sven Grundmann z University of Rostock. Měření tak v podstatě zachycuje rychlost světla v molekule.

"Poprvé jsme zjistili, že elektronový obal v molekule nereaguje na světlo všude ve stejnou dobu,“ uvedl Dörner ve svém prohlášení. "Časové zpoždění nastává, protože informace v molekule se šíří pouze rychlostí světla.“ Dále čtěte: Vědci tvrdí, že existuje 50% možnost, že žijeme v počítačové simulaci vytvořené vysoce vyspělou civilizací.