Pracovníci v loděnici v Puget Sound ve Washingtonu nedávno navzdory pokusům o záchranu dokončili likvidaci jedné z nejtišších ponorek amerického námořnictva všech dob. USS Narwhal byla průkopnicí tiché technologie, která později umožnila americkým ponorkám stát se těmi nejzáludnějšími na světě.

Legenda z dob studené války

Studená válka byla neúprosnou soutěží o vojenskou nadvládu, a to zejména v technologiích. Americké a sovětské závody ve zbrojení sahaly až ke dnu světových oceánů a obě strany se snažily budovat silné, hluboko se potápějící a hlavně tiché ponorky. A výsledkem byla velmi tichá ponorka USS Narwhal.

Námořnictvo uvedlo Narwhal do provozu v červenci 1969. Byla základem jaderných útočných ponorek třídy Sturgeon a jejím účelem bylo testovat nové technologie pro budoucí ponorky. Námořnictvo dalo ponorce podlouhlý trup, aby se do ní vešla velká nová elektrárna jaderného reaktoru S5G, která produkovala 17 000 koňských sil.

Narwhal byla také první ponorkou, která testovala nový výkonný podvodní aktivní sonar BQQ-5 a nový systém přímého pohonu, který eliminoval hluk vytvářený redukčními převody. Nejdůležitější inovací ponorky Narwhal bylo použití "přirozené cirkulace“ k chlazení reaktoru S5G. Výsledkem bylo, že Narwhal byla mnohem tišší než jiné ponorky a dokonce tak tichá, že námořnictvo zavedlo tento cirkulační systém i do modernějších ponorek třídy Ohio.

Narwhal sloužila 30 let

Narwhal sloužila od roku 1969 do roku 1999, kdy ji námořnictvo vyřadilo z aktivní služby. Do té doby byla mnohokrát nasazena a získala za své technologie řadu ocenění.

I když její největší předností byl přelomový tichý pohon, ponorka byla rovněž slušně vybavena. V trupu měla čtveřici torpédometů, ze kterých dokázala vystřelit jak samotná torpéda, tak protiponorkové střely UUM-44 SUBROC, protilodní střely UGM-84 Harpoon a také střely s plochou dráhou letu BGM-109 Tomahawk. Dále čtěte: Takhle vypadá nový vrtulník pro americká komanda. Může přepravovat i lehká vozidla.