Tato technologie bude po testování použita v rámci misí na Měsíc. Zároveň ale bude využita k tomu, aby pomohla samořiditelným automobilům orientovat se v dopravní špičce na Zemi.

Přistání na pověstném desetníku

Dosud mise, které létají například na Mars, potřebují k přistání oblast o velikosti několika kilometrů, aby se do ní vůbec trefily. Budoucím misím už bude stačit opravdu malý kousek planety. A co víc, díky nové technologii budou různá vesmírná plavidla schopna přesně přistát jen pár stovek metrů od sebe.

Budoucí přistávací moduly budou využívat celou řadu technologií, včetně senzorů nové generace, kamer, specializovaných algoritmů a vysoce výkonného počítače. Některé z technologií, které se budou používat, se ale uplatní i v komerčním sektoru.

Jako například lidar, což je detekční systém podobný radaru, který dokáže detekovat objekty, charakterizovat jejich tvar a vypočítat vzdálenosti. Dopplerův lidar navíc detekuje pohyb a rychlost vzdálených objektů, stejně jako vlastní pohyb kosmické lodi oproti Zemi, jako je rychlost, stoupání, převýšení a nadmořská výška.

Co to znamená pro auta?

V automobilovém průmyslu budou výrobci aut tuto technologii schopni využívat jak při navigaci, tak při předcházení kolizím. Vysoké rozlišení Dopplerova lidaru totiž dokáže rozlišovat mezi objekty, které jsou od sebe vzdáleny jen několik centimetrů, ale také stovky metrů.

Představte si, že chodec přechází silnici nebo před budovou projíždí nákladní automobil. Algoritmy lidaru určí, o jaké objekty se jedná, tedy o osobu, budovu a nákladní automobil, a zda je některý z těchto objektů pro automobil potenciálně nebezpečný a následně zabrání případné kolizi.

Jednu z energeticky úsporných verzí, samozřejmě přizpůsobenou pro pozemní použití, už koupil významný výrobce automobilových dílů a hodlá ji instalovat v autonomních autech s vlastním pohonem. Dále čtěte: Testy ukazují, že částečně automatizované jízdní systémy řízení aut nefungují vždy spolehlivě.