Za tu nejstarší se považuje nápis vytesaný do kamene na konci 1. století objevený v ruinách Pompejí. Šlo o takzvanou čtvercovku, která se dá číst vodorovně, svisle, zleva i zprava. Rozkvět hádanek a křížovek nastal mnohem později, na přelomu 19. a 20. století. Velkou oblibu si získaly v Americe, u nás slovo křížovka poprvé padlo v časopisu Besedy lidu z roku 1903. Baví se jimi ovšem lidé na celém světě.

Jedním z receptů na dlouhověkost je duševní aktivita i ve stáří. Tento závěr přesvědčivě potvrdily i výsledky studie německých psychologů z Institutu Maxe Plancka pro demografické výzkumy. 

Výzkum se dvěma tisícovkami osob starších 75 let, byl zaměřen na zjišťování schopností mentálních výkonů ve vysokém věku, faktorů, které je ovlivňují, a zpětně na dopady těchto schopností na délku života.

Jedním ze 17 zkoumaných faktorů bylo i luštění křížovek. "Výsledek byl jednoznačný," uvádějí autoři studie. "Ten, kdo je i ve vysokém věku duševně aktivní, projevuje zájem o dění okolo sebe a sám podává určité mentální výkony, má o plných 70 procent nižší riziko úmrtí než duševně málo čilí lidé."

Posilování paměti

Snad nejjednodušším způsobem jak si zlepšit paměť je luštit křížovky. V současnosti je už zbytečné vymlouvat se na to, že nevíte, jak je ruské letadlo na tři. Mezi tolika druhy křížovek si prostě musí každý najít to své. Klasické křížovky, sudoku, hlavolamy, malované křížovky, osmisměrky a mnoho jiných už jen čeká na to, abyste se s nimi trápili a zároveň pro sebe něco udělali. Některé vyžadují logiku, jiné zase prostorové schopnosti.