Věda už dnes jasně říká: hluk nás pomalu, ale jistě vyčerpává — fyzicky i psychicky. Ticho přitom není prázdnota. Je to lék, který máme všichni k dispozici.

Neustálý ruch, sirény, hudba v uších

Zdá se, že ticho se z našeho života vytratilo.A přitom právě ticho může být klíčem k duševní rovnováze, lepšímu spánku i zdravějšímu srdci.

Hluk – neviditelný stresor dnešní doby

Když se řekne „zdraví“, většina lidí si vybaví stravu, pohyb nebo spánek. Málokdo si ale uvědomuje, že hluk může být stejně nebezpečný jako kouření nebo špatná životospráva.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je dlouhodobé vystavení hluku jedním z nejčastějších faktorů, které zvyšují riziko vysokého krevního tlaku, srdečních chorob, úzkosti i deprese.

Mozek totiž vnímá hluk jako potenciální hrozbu. Každý nečekaný nebo silný zvuk aktivuje stresovou reakci – tělo vyplaví kortizol a adrenalin, zvýší tep a krevní tlak.
A i když si to neuvědomujeme, mozek ve městě často funguje v „pohotovostním režimu“ celý den.

Ticho není prázdnota. Je to léčba.

Zní to paradoxně – ale ticho aktivně léčí. V okamžiku, kdy se hluk kolem nás ztiší, mozek přepne do obnovného režimu.

Nervový systém se uklidní, snižuje se hladina stresových hormonů a bloudivý nerv (vagus), který propojuje mozek s tělem, začne znovu harmonizovat vnitřní procesy – trávení, srdeční rytmus, imunitu.

Výzkum z roku 2013 publikovaný v časopise Brain, Structure and Function ukázal, že dvě hodiny ticha denně mohou podpořit růst nových mozkových buněk v hipokampu, tedy oblasti spojené s pamětí a emocemi. Ticho tedy doslova mění strukturu našeho mozku.

Jak hluk ničí tělo i mysl

• 1. Vyvolává chronický stres
• Hluk v okolí spouští neustálou aktivaci sympatického nervového systému („boj nebo útěk“). Dlouhodobě to přetěžuje srdce, cévy i mozek.
• 2. Narušuje spánek
• I slabé noční zvuky – doprava, chrápání, televize – mohou mozek částečně probouzet. Tělo se pak nedostává do hlubokých regeneračních fází spánku.
• 3. Oslabuje soustředění a paměť
• Mozek spotřebovává energii na odfiltrování rušivých zvuků, což snižuje výkon, pozornost i kreativitu.
• Děti vystavené hluku ve školách dosahují podle studií horších výsledků při čtení i testech.
• 4. Zhoršuje náladu a zvyšuje úzkost
• Dlouhodobý hluk způsobuje podrážděnost, napětí, někdy i pocit vyčerpání. Výzkumy potvrzují souvislost mezi hlukem v městech a zvýšeným výskytem depresí.

Co můžete udělat pro návrat ticha

• 1. Zaveďte „tichý rituál“ každý den
• Zkuste každý den 10–20 minut úplného klidu – bez telefonu, hudby, podcastů. Sedněte si, dýchejte, vnímejte ticho. Nervová soustava se zklidní a mozek začne regenerovat.
• 2. Používejte sluchátka s rozumem
• Hlasitá hudba může poškodit sluch i nervový systém. Držte hlasitost pod 60 % a dělejte přestávky.
• 3. Vypněte hluk doma
• Tlumicí závěsy, koberce, pokojové rostliny nebo akustické panely mohou výrazně snížit hluk z ulice. A pokud můžete, večer ztlumte i televizi či rádio.
• 4. Využijte přírodní zvuky
• Zvuky deště, lesa nebo moře dokážou zklidnit mozek lépe než úplné ticho. Pokud žijete ve městě, můžete si je pustit při relaxaci nebo usínání.
• 5. Digitální detox
• Ticho není jen o hluku zvukovém, ale i „informačním“. Vypněte notifikace, dejte si pauzu od sociálních sítí a nechte mozek vydechnout.

Ticho jako nový luxus

V dnešní přehlučené době se ticho stává luxusem – a stále více lidí ho začíná vyhledávat. Wellness centra nabízejí „silent retreaty“, architekti navrhují tiché zóny v domech a designéři vytvářejí nábytek tlumící hluk.
Ale ten nejdostupnější „luxus“ je často ten nejjednodušší: vypnout všechno, co hučí, a chvíli jen být.

Zdroje:

• Světová zdravotnická organizace (WHO): Environmental Noise Guidelines for the European Region, 2018
• Journal Brain, Structure and Function, 2013 – studie o vlivu ticha na tvorbu neuronů
• Environmental Health Perspectives, 2015 – výzkum dopadů hluku na kardiovaskulární zdraví
• Frontiers in Psychology, 2020 – vliv ticha na emoční regulaci
• Mozek volá o ticho. Hluk nás pomalu ničí – věda už ví proč, Žena-in.cz