První verze scénáře komedie Světáci totiž byla z pera scénáristy Vratislava Blažka dopsána v červnu 1968. Blažek vzápětí emigroval, takže jeho film by se rozhodně nemohl realizovat.

Jenomže do scénáře, který ještě potřeboval mnoho úprav, se po Blažkovi pustil sám Jiří Sovák, a právě díky jeho aktivitě se film nakonec realizoval.

Improvizace

Na přesném scénáři při natáčení nakonec stejně tolik nezáleželo. Jak se totiž během natáčení ukázalo, herci měli tendenci předhánět se v nápadech na vtipné hlášky, a tak vlastně jednotlivé scény vznikaly během natáčení rovnou na place.

Podle herců v tom vynikal především Vladimír Menšík, který si podle svého nakonec uzpůsobil i slavnou postelovou scénu, kterou měl ve scénáři s Jiřinou Bohdalovou. Až to údajně režiséra Zdeňka Podskalského vyvedlo z míry.

Dalším, komu se Menšíkovy improvizace nelíbily, byla herečka Jiřina Šejbalová, která si minimálně během první poloviny natáčení držela od tohoto slavného herce raději odstup. Faktem ale je, že kvůli nestabilní politické situaci se s natáčením muselo spěchat, a tak se celý film natočil během 14 dní.

Politika

Režisér Podskalský si prý dělal legraci, že točí nadčasový film, který byl napsán za Novotného, připravován za Dubčeka a natáčen v realitě. Faktem je, že chybělo málo a Světáci by se do světa vůbec nevydali.

Normalizačnímu režimu totiž znovu začala vadit osoba emigrovaného původního scénáristy, dokonce i někteří herci se dostali do nemilosti komunistické nomenklatury, a v neposlední řadě byly problematické i některé hlášky. Přesto se film nakonec do kin dostal a svoji premiéru měl v říjnu 1969.

Je logické, že právě pro mnohé z hlášek jsou Světáci tolik oblíbení dodnes. A které hlášky nejspíš vadily tehdejším soudruhům? Třeba "Vy jste samá revoluce a když padne facka, tak jste hysterický", nebo "Čím je člověk vzdělanější, tím je nebezpečnější. Byli i zavřený. A eště jsou", nebo "To bych rád věděl, proč by si v týhle republice nemoh čistě umytej a oholenej fasádník zatancovat s intelektuálkou. Jo, to by moh; ale musí se umět u toho chovat tak, aby ona to nemusela pokládat za socialistickej závazek." A  legendární je také tato hláška: "Pánové, když je mezi třema lidma jenom jeden rozumnej, tak nesmí - nesmí! - dojít k hlasování." Dále čtěte: Toaletní papír za socialismu často nebyl, anebo se nedal používat.