Doba strávená v práci nemusí být dobou zmarněnou. Ale je také potřeba si důkladně odpočinout a nabrat sílu pro další pracovní výkony. Mnozí odborníci se shodují na tom, že dobře odpočatý zaměstnanec podává mnohem vyšší výkony než zaměstnanec, který je přetížený a ve stresu. O škodlivosti stresu si můžete přečíst třeba v článku zde. Existuje samozřejmě celá řada možností, jak si od přílišného pracovního vypětí ulevit. Už kdysi se diskutovala možnost zkracování pracovní doby z osmi na sedm hodin. Ještě lepší je ale čtyřdenní pracovní týden.

Pro koho se hodí

Hodí se všude tam, kde se dá jednoduše nasadit. Zejména pokud je zaměstnanec placen podle splněných úkolů. Snižování počtu pracovních dnů by přitom nemuselo nutně znamenat zkrácení pracovní doby. Lze si představit, že by člověk pracoval čtyři dny po deseti hodinách. Ale možné jsou i jiné varianty. Systém je myslitelný i v nepřetržitých provozech. Jen jde o to nasadit jednotlivé pracovníky tak, aby se prostřídali.

Výhody

Hlavní výhodou tohoto systému je mnohem důkladnější odpočinek. Z toho vyplývá i mnohem lepší zdraví lidí. Menší nemocnost, větší pracovní nasazení, zvýšení produktivity práce. Spokojenost zaměstnance může být opravdu značná, což lze doložit nejlépe na následujícím příkladu. Představte si, že ve čtvrtek přicházíte domů ze zaměstnání. Po chvíli odpočinku si balíte zavazadla a odjíždíte na chalupu. Večer si dáte něco dobrého, otevřete lahev vína, uděláte si pěkný večer s rodinou. V pátek se pustíte do různých hobby aktivit, které jsou s vaší chalupou spojené. Potřebujete posekat trávník, opravit zídku. Můžete se tomu dle libosti věnovat celý den. Máte před sebou totiž ještě dva dny volna. Ty pak trávíte už relaxací, výlety, jízdou na kole, návštěvou pamětihodností, fotografováním – zkrátka čímkoli, co vás opravdu baví.

Pohled psychologa

Mezi výhody patří i to, co si neuvědomíte hned, ale co je hodně podstatné. Z pohledu psychologa je totiž systém dvou volných dnů problematický právě proto, že první volný den ve vás doznívají pracovní problémy. Druhý volný den pak už zase člověk mimoděk přemýšlí nad tím, co všechno přijde v práci, co musí nějak vyřešit, co ho čeká. Dva volné dny proto vedou k určitému konstantnímu napětí, které není úplně zdravé. Samozřejmě, že to neplatí pro všechny profese stejně, ale ti, kdo se pohybují v zodpovědnějších funkcích toto dobře znají.

A co škola

Možná si teď pomyslíte, že je to všechno hezké, ale funkční tak maximálně pro rodiny, které jsou bez dětí nebo mají předškoláky. Není to však docela pravda. Už se začínají objevovat první školy, které umožňují rodičům tento systém pracovního režimu zavést. Co myslíte, nezkusíte to také?