Do RVHP se přihlásily samozřejmě všechny tehdejší komunistické země včetně Polska, Maďarska, Bulharska či Rumunska i NDR. Všemu pochopitelně velel Sovětský svaz, a proto také sídlo RVHP bylo v Moskvě.

RVHP nesměla obchodovat se Západem

Je to tak. Hlavním cílem RVHP totiž bylo vytvořit takový blok komunistických států, který bude zcela ekonomicky soběstačný a nebude tedy muset se západními zeměmi vůbec obchodovat. Proto ještě v témže roce byla schválena sofijská usnesení, která jasně zakazovala a také přísně kontrolovala zahraniční obchod členů RVHP se Západem. A naopak, obchod probíhající uvnitř RVHP mezi jejími členy zase Moskva koordinovala.

Pro Československo ale členství v RVHP velkým přínosem nebylo. Stalin navíc v prvních letech velmi prosazoval budování těžkého a vojenského průmyslu. Výsledkem RVHP bylo v podstatě uzavření trhu a pokles konkurenceschopnosti.

V sedmdesátých a osmdesátých letech se naplno ukazovalo, jak tento koncept nefunguje. Výměna zboží mezi jednotlivými státy vázla, a tak nebylo výjimkou, že některé zboží zcela chybělo po několik týdnů nebo i měsíců.

RVHP bylo rozpuštěno ale až po pádu komunistického režimu v jednotlivých členských zemích, tedy v roce 1991. Československo se díky RVHP stalo zaostalou a nekonkurenceschopnou zemí se zaostalými technologiemi.

Zdroj: Totalita, Wikipedia.