Je to opravdu tak? Řada křesťanů s tímto faktem rozhodně nebude souhlasit. Pravdou ale je, že bible nezmiňuje jeho přesné narozeniny a příběh Narození Páně obsahuje protichůdná vodítka. Například přítomnost pastýřů a jejich ovcí naznačuje jarní porod. Když se církevní představitelé rozhodli pro 25. prosinec, to se psal konec třetího století, tak jen chtěli, aby se datum shodovalo s existujícími pohanskými svátky na počest Saturna, římského boha zemědělství, a Mithry, perského boha světla.

Tímto způsobem chtěla církev dosáhnout toho, aby římští pohané přijali křesťanství jako oficiální náboženství říše, jak uvádí web History. Oslava Vánoc se během několika příštích staletí rozšířila po celém západním světě, ale mnoho křesťanů nadále považovalo zejména Velikonoce za důležitější svátek.

Proč ale u nás slavíme Štědrý den už o den dříve?

24. prosinec je den, kdy končí advent. Ten končí přesně den před nejdůležitějším dnem Vánoc, tedy 25: prosincem. Ve skutečnosti tedy u nás máme Štědrý den ve chvíli, kdy vlastně ještě ani oficiálně nezačaly Vánoce.

Koktejl

Je tomu 110 let, kdy těsně před Vánocemi dobyl Roald Amundsen jako první jižní pól

25. prosinec se v křesťanském světě slaví jako památka narození Páně, ale u nás je vrcholem Vánoc  Štědrý den, tedy 24. prosinec. I když se jedná vlastně pouze o předvečer samotné slavnosti. Pravděpodobně je to dědictví spíše nekřesťanské, protože Štědrý den jako takový skutečně není církevním svátkem.

Zdá se ale, že tato tradice, která je v nesouladu s velkou částí světa, se u nás už natolik zažila, že Češi budou vždy považovat Štědrý den, tedy 24. prosinec, za vrchol Vánoc. Na druhou stranu se Štědrý den již liturgicky počítá k slavnosti následujícího dne, a tím pádem i k Vánocům. Takže i když zkrátka slavíme trochu švejkovsky jindy než většina světa i církev samotná, i ona si s tím dokázala poradit tak, aby dokonale vytlačila z povědomí lidí původní pohanský význam Vánoc.

Zdroj: History, Wikipedia.