Router je zařízení, které přijímá signál a zároveň ho vysílá k vašim zařízením. Pro vhodné fungování je ale potřeba, aby router splňoval určité základní požadavky. Je zkrátka nutné ho vhodně vybrat a zaměřit se na to, co je pro vás důležité – tedy na rychlost připojení (aby nebyl internet příliš pomalý), rozsah pokrytí, frekvence i bezpečnost. O tom, jak pečovat o přenosný počítač, jsme psali zde.

Finanční náročnost

Na trhu jsou k dostání Wi-Fi routery v nejrůznějších cenových relacích. Pořídit je můžete za pár stovek i více než 10 tisíc korun. Takto drahé routery jsou ale pro běžnou domácnost zbytečně drahé.

Za normálních podmínek vám bohatě postačí Wi-Fi router, který seženete do nějakých dvou tisíc korun.

Wi-Fi routery do 600 korun lze obecně označit za nejlevnější modely, od kterých nemůžete očekávat žádné zázraky nebo průlomové výkony. Bývají jednodušší, méně výkonné a určitě pomalejší. Disponují často pouze jednou anténou. Připojení většího počtu zařízení najednou bude jen omezené, kompatibilita s moderními technologiemi malá. Ovšem pro osobní použití na chatě nebo v malém bytě je to ideální a hlavně levné řešení.

Wi-Fi routery, jejichž cena se pohybuje od 600 do 1 200 korun, jsou pro běžné použití v domácnosti naprosto ideální. Dosahují rychlosti připojení, která je pro domácího uživatele plně dostačující. Mají obvykle dvě nebo i více antén, díky čemuž lze signál vhodně nasměrovat a zvýšit jeho dosah. Nabízí rozšířené možnosti připojení i některé pokročilejší funkce a technologie.

Pokud za router dáte  1 200 a více korun, už získáte obvykle kvalitní výrobek se skvělými parametry. Jejich výhodou je vysoká rychlost či množství antén. Na druhou stranu jsou obvykle rozměrově o něco větší. Jsou určené spíše do větších provozů než do běžných domácností.

Podle jakých parametrů vybírat Wi-Fi router

Při výběru routeru je třeba zaměřit svou pozornost na spoustu parametrů. Vezměte v úvahu velikost vašeho domu, který je potřeba pokrýt celý, zkuste se zamyslet, jak rychlé připojení potřebujete a jestli vám stačí běžné zabezpečení, nebo třeba kvůli práci potřebujete speciální podmínky. Teprve, jakmile si zodpovíte tyto základní otázky, můžete se pustit do výběru.

Rychlost připojení

Kvalita Wi-Fi se dá posuzovat z různých hledisek. Parametrem, který o ní vypovídá nejvíce, je rychlost připojení. Ta se udává v megabitech za sekundu. Odborníci obvykle doporučují volit router, který má označení alespoň n (tedy nejméně čtvrté generace). V opačném případě se vám může stát, že vaše připojení bude příliš pomalé a vzhledem k tomu, že dnešní webové stránky jsou na přenos dat čím dál náročnější, se vám možná některé weby vůbec nezobrazí. A pokud ano, bude to trvat dlouho. Snažte se proto sehnat router s co nejlepší rychlostí připojení.

Signál a velikost bytu

Rozsah pokrytí, to je další důležitý parametr. Nelze se na něj spoléhat úplně stoprocentně, ale je dobré, pokud bude signál vysílaný z routeru pokrývat celý váš byt. Do malého bytu vám postačí i levnější router, protože bude mít základní pokrytí. Ovšem v případě rodinného domu už se vyplatí tuto hodnotu hlídat a řešit.

Frekvenční pásma

Wi-Fi router pracuje s frekvenčními pásmy. Ta rozeznáváme dvě. Standardní a dříve využívané je pásmo 2,4 GHz – poskytuje pouze tři nepřekrývající se kanály, navíc v tomto pásmu fungují i bezdrátové myši nebo klávesnice. Proto je připojení při využití tohoto pásma pomalejší a hodí se spíše na jednoduché online úkony. Oproti tomu se dostává do módy pásmo 5 GHz, které dává dostupných hned 23 nepřekrývajících se kanálů, proto se zde můžete setkat s menším počtem rušivých interferencí. Díky tomu je umožněna vyšší rychlost přenosu a tak se dá použít i na streamování videí ve vysoké kvalitě nebo rychlé stahování velkých souborů.

Počet antén

Pro vysílání signálu a jeho dosah je poměrně důležitý i počet a typ antén Wi-Fi routeru. Jde o docela složitou problematiku, ale obecně platí, že čím více antén bude router mít, tím lépe. Pokryjete větší plochu ve více směrech, navíc s vyšší kvalitou signálu. Druhá věc pak je jejich typ. Ty rozlišujeme celkem tři:

• Všesměrové antény – oblíbená a hojně užívaná možnost, nabízí pokrytí ve všech směrech, signál se tedy vysílá do okruhu 360°. Jde asi o nejlepší řešení v menších prostorech, jako jsou kanceláře nebo byty.
• Směrové antény – lze s jejich pomocí přenášet Wi-Fi signál na velké vzdálenosti, ale jen jedním směrem. Doma se vám to nevyplatí, ale hodí se to třeba ve firmách, kde potřebujete připojit k internetu celé patro.
• Sektorové antény – pokrývají pouze úhlovou výseč naprosto (běžně od 30 do 180°), hodí se tedy třeba při umístění routeru v rohu místnosti, nebo v případě, že má router antén víc.

Kromě toho lze antény rozlišovat na externí a zabudované. Externí antény jsou výhodnější, podle potřeby je lze vyměňovat nebo přidávat. Antény pak lze navíc kombinovat se zesilovači signálu, což celý přenos dat posiluje a zvětšuje se tak pokrytý prostor.

Možnosti připojení

Routery nejsou určeny jen k tomu, aby fungovaly samostatně. Je potřeba mít možnost připojit k nim i další zařízení. Pokud žádný konektor nemá, pak si ho nepořizujte, nevyplatí se to. Síť je potřeba šířit i k dalším přístrojům, jako je televize, tiskárna nebo třeba pevný disk. Především proto, abyste měli k zařízením přístup z počítače bez kabelového propojení. Vstupů bývá hned několik typů (LAN – připojení v lokální síti, třeba dalších počítačů, WAN – propojení routeru s modemem, případně s internetem, GLAN – konektory u vysokorychlostních modelů či USB – klasická USB koncovka, skrze kterou lze připojit třeba tiskárnu nebo externí disk).

Bezpečnost

Bezpečnost je v kybernetickém prostoru obzvláště důležitá. Používají se různá zabezpečení:

• WEP – snadno prolomitelná a stará metoda, kterou snadno překonají i méně zkušení útočníci, v poslední době se již nepoužívá.
• WPA – chráněný přístup k Wi-Fi, účinnější metoda, která vznikla jako reakce na prolomení WEP. Lze jej také překonat, ale je to složitější.
• WPA2 – vylepšená verze WPA, zároveň také účinnější. Dosud nejbezpečnější a zatím stále neprolomená metoda, která se dnes používá nejčastěji.

Kromě toho rozeznáváme ještě šifrovací protokoly, které ztěžují přístup k síti zvenčí:

• TKIP – zastaralý, snadno překonatelný.
• AES – účinnější, zatím neprolomený systém.