Rotvajler dokáže přijímat velice různorodé úkoly a jeho využití je přes policejní a armádní psy až po psy výstavní. Rotvajler je velice klidný a milý pes a miluje děti. Chování má sebejisté, nebojácné a rozhodné.

Je to mohutný pes. Hlava má širokou mozkovnu. Dobře vyvinutý čenich širšího tvaru je vždy černý. Oči jsou středně velké, mandlového tvaru, tmavě hnědé. Nevelké uši jsou trojúhelníkového tvaru, převislé, vysoko nasazené.

Výška psa se pohybuje od 61 do 68 centimetrů. Rotvajleři jsou děleni podle výšky do kategorií malí, střední a velcí. Průměrná váha psů je 50 kilogramů, fenky jsou zhruba o osm kilogramů lehčí.

Základní péče o psa

Rotvajler nepotřebuje žádnou mimořádnou péči. Potřebuje však každodenní fyzickou zátěž a pravidelné a dlouhé procházky, minimálně však půl hodiny denně. Tím se zamezí výskytu onemocnění kloubů, jak je u těchto větších plemen běžné.

V čase nedostatku pohybu je tento pes klidný a trpělivě čeká na procházku. Péči o srst rotvajler nepotřebuje mimořádnou, a protože ji má hustší a delší než dobrman, může se tento pes chovat celoročně venku. Doporučuje se výcvik vedený odborníkem.

Historie plemene sahá až do antiky

Původ rotvajlera sahá až do doby antického Říma. Patří mezi nejstarší plemena psů a také mezi nejchytřejší. Některé prameny uvádějí, že předky rotvajlerů mohou být tibetské dogy nebo tibetští mastifové.

Původně byli tito psi využíváni jako psi, kteří hlídali stáda a chránili své pány při válečných taženích římských legií. Jak legie postupovaly, nechávaly rotvajlery místním obyvatelům, proto se tento pes rozšířil po celé Evropě.

Existují dva druhy rotvajlerů. Větší a těžší, který je vhodný jako pes tažný a hlídač, ale nehodí se jako pes pastevecký, protože je agresivnější a často skot smrtelně poranil a menší rotvajler, který byl využíván jako pes pastýřský.