Rozdíl mezi šestatřicetiletým Tomášem Magnuskem před rokem a nyní je 80 kilogramů živé váhy. Hlavním impulsem jít do razantního zhubnutí bylo zdraví. Sám si uvědomil, samozřejmě po jisté "kritice" jeho okolí, včetně rodiny, že takhle to dál nejde. A že by se s váhou přes 170 kilogramů nemusel dožít ani padesátky.

„To přišlo samo. Já jsem se pořád snažil zhubnout, nešlo to, a pak najednou to přijde samo. V té hlavě to bylo, jako by si tělo už řeklo: Hele kámo, jdeme s tím něco udělat, protože je to jako blbě. Takže jsem začal fungovat tak, že jsem se začal hodně pohybovat. Za devět měsíců jsem měl víc pohybu než za šestnáct let. A potom je třeba přemýšlet o tom, co člověk sní. Teď mám aktuálně 93 kilogramů,“ svěřil se Tomáš Magnusek.

Ze své extrémní váhy si dokonce udělal přednost, což ho docela bavilo. Co už jej ale nebavilo, byly narážky lidí, kteří se zmiňovali, že „by přeci jen měl ten Magnusek zhubnout“. A i to jej donutilo zamyslet se nad sebou. Navíc si sám dobře uvědomuje, že si nejspíš zachránil život, zvláště v současné covidové době. Je si vědom toho, že pokud by onemocněl koronavirem, tak s původní morbidní tloušťkou by to mohl být obrovský a život ohrožující problém.

Kvůli zhubnutí musel podstoupit řadu věcí, včetně velmi náročné operace, kdy mu lékaři kromě kýly odstranili i velký kožní převis břicha. Sám přiznává, že kdyby tehdy věděl, co ho čeká, nikdy by do toho asi nešel. Svůj boj s váhou a hubnutím mimo jiné popsal v nové knize Slasti a strasti Tomáše Magnuska aneb Jak jsem zhubl 75 kilo.

„Byl jsem dva týdny v nemocnici. Respektive týden po zákroku a pak týden u Petry Řehořkové na klinice v Praze, která mi laserovala tu obrovskou jizvu. Jak mi říkal Dejdar: Ty jo, ty to máš jak zip od spacáku. To bylo padesát dva stehů. A musím říct, že to bylo náročné,“ přiznal zpětně režisér, scénárista a herec Tomáš Magnusek.

Sám sice musí ještě na jeden malý operační zákrok, protože po drastickém hubnutí se mu jeden problém vrátil, ale nejde o nic zásadního. On sám se ale těší, až zase bude moct pracovat. Letos do kin půjde jeho nový filmařský počin Stáří není pro sraby, kde excelují herecké hvězdy, jako je Jiří Krampol, Jan Přeučil, Ladislav Frej a Rudolf Hrušínský. V něm si mimo jiné zahrála i brazilská závodní legenda Emerson Fittipaldi a příběh vypráví o čtyřech starých mužích, kteří si na sklonku života ještě chtějí splnit svůj sen.

Připravuje také pokračování kontroverzního filmu, respektive 4. díl Bastardů. Za tento snímek byl, pro něj nepochopitelně, označen za rasistu, ač jeho žena je poloromka a on sám natočil pouze zážitky, které ve svém původním povolání učitele skutečně zažil. A jemu samotnému se Romové do rolí ve filmu hlásí, s řadou z nich se přátelí a nechápe útoky kritiků a některých organizací. Považuje je za směšné a nesmyslné.

S kterými hereckými legendami pracoval, komu kvůli jednomu natáčecímu dni zaplatil letenku z Ameriky, koho už pro spolupráci bohužel nestihl? Proč prý přesně ví, kdy zemře a co by si v životě ještě rád splnil? Na to Tomáš Magnusek odpovídá v pořadu Face To Face.