V armádních kruzích se už roky povídá, že laserové zbraně jsou technologií budoucnosti. A nyní se zdá, že sen o cílených energetických schopnostech přechází do reality. 

USPL je ničivá zbraň

Většina současného armádního výzkumu v oblasti zbraní s řízenou energií se týká laserů s kontinuální vlnou, které využívají paprsek s relativně nízkým výkonem a vysokou energií k vyhoření optických senzorů nebo k postupnému poškození jiného materiálu. Ale nejvyšší velení americké armády se stále více zajímají o ultrakrátké pulzní lasery (USPL), nepředstavitelně vysoce výkonné paprsky vystřelené na nepatrný zlomek sekundy, aby odpařily malou část povrchu cíle nebo narušily jeho elektroniku.

Zatímco americká armáda hledá nové nástroje protivzdušné obrany, aby odvrátila roje dronů a hypersonické střely, měla by dát více finančních prostředků na realizaci USPL. Intenzivní povaha paprsků USPL, tedy bilion wattů vypálených za jednu kvadriliontinu sekundy, nabízí výhody i nevýhody, jak už to tak bývá.

Zatímco paprsky vln v řádech kilowattů se při průchodu atmosférou stávají difuznějšími, mnohem intenzivnější paprsek USPL rozkládá molekuly a ionizuje atomy dusíku a kyslíku. To vytváří druh plazmového kanálu, který udržuje paprsek zaostřený a účinnější na delší vzdálenost. Ale paprsek USPL také změní malou část povrchu svého cíle na plazmu. Pokud této nové plazmě nebude poskytnut čas k rozptýlení, bude fungovat jako štít proti následným pulzům. Tento efekt je předmětem studia po celá desetiletí, ale probíhají výzkumy, které zkoumají, zda řetězec pulzů vypálených ve velmi krátkém sledu může zasáhnout rychle se pohybující vzdušný cíl dříve, než se vytvoří štít.

A co ještě brání okamžitému rozšíření této bojové technologie? Tři nejmodernější systémy USPL na světě, vyvinuté v rámci iniciativy Extreme Light Infrastructure v Evropě, mají velikost budovy. Ty na výzkumných univerzitách, jako je University of Nebraska a University of Central Florida, se skládají z několika optických lavic, z nichž každá váží tunu. Laboratoř lineárních urychlovačů Stanfordské univerzity a Laboratoř extrémního světla University of Nebraska stále hledají způsoby, jak udělat USPL a další systémy s řízenou energií menší a výkonnější. 

Kdy se to podaří?

Představa je asi taková, že jak se vyspělejší laserové aplikace (např. polovodičové a kontinuální vlny) stanou akceptovanou součástí arzenálu amerických válečných stíhačů, budou také slibné technologie, jako je USPL. A s tímto požadavkem přijde i soustředěné úsilí o vývoj souvisejících pokročilých technologií a pokročilých komponentů včetně operačních prototypů. To vše je myslitelné v horizontu 10 až 15 let. 

Záležet bude také na penězích, které Pentagon do vývoje takové zbraně bude v následujících letech investovat. Čím víc peněz, tím dřívěji budou americké stíhačky střílet smrtící laserové pulzy. Dále čtěte: Americké letectvo dostane nové létající rušičky nepřátelské komunikace.

Zdroj: Breaking Defence.