Vědci se inspirovali způsobem, jakým stromy jako javory rozptylují svá semena a vyvinuli řadu drobných létajících mikročipů, ten nejmenší je sotva větší než zrnko písku.

Mikročip obsahuje miniaturizované technologie

Tento létající mikročip navržený týmem z Northwestern University může být vybavený ultra miniaturizovanou technologií včetně senzorů, zdrojů energie, antén pro bezdrátovou komunikaci a dokonce i vestavěné paměti pro ukládání dat.

"Naším cílem bylo přidat okřídlenou verzi do elektronických systémů malého rozsahu s myšlenkou, že by nám tyto schopnosti umožnily distribuovat vysoce funkční miniaturizovaná elektronická zařízení, která by snímala prostředí pro monitorování kontaminace, sledování populace nebo sledování nemocí,“ uvádí v tiskové zprávě John A. Rogers, který vedl vývoj nového zařízení.

Tým inženýrů chtěl navrhnout zařízení, která by zůstala ve vzduchu co nejdéle, což jim umožní maximalizovat sběr relevantních dat. Když mikročip letí vzduchem, jeho křídla interagují se vzduchem a vytvářejí pomalý a stabilní rotační pohyb.

Jaké budou mít tyto miniatury využití?

O využití v tajných nebo armádních programech se asi nahlas mluvit nebude. Místo toho vědci tvrdí, že "by tato zařízení mohla být potenciálně masově svržena z nebe a rozptýlena za účelem monitorování úsilí o sanaci životního prostředí po úniku ropy nebo sledování úrovní znečištění ovzduší v různých nadmořských výškách."

Rogersova laboratoř proto vyvíjí přechodnou elektroniku, která je schopná se rozpustit ve vodě poté, co již není užitečná. S využitím podobných materiálů má se svým týmem za cíl postavit takové létající mikročipy, které by se mohly časem plně rozpustit.

"Vyrábíme takové fyzicky přechodné elektronické systémy s použitím rozložitelných polymerů, kompostovatelných vodičů a rozpustných čipů s integrovanými obvody, které při kontaktu s vodou přirozeně mizí v ekologicky příznivých koncových produktech,“ uvedl Rogers. Dále čtěte: Před několika dny začala fungovat největší továrna na světě, která dokáže ze vzduchu vysávat oxid uhličitý.

Zdroj: Nature.