Když v 90. letech byly pořízeny fotografie Venuše, na které jsou vidět lávové proudy i sopečné hory, vědci nevěděli, kdy sopky byly aktivní.

Tým vědců vedený planetárním geologem a geochemikem Justinem Filibertem z Lunárního a planetárního institutu analyzoval data shromážděná průzkumným strojem Evropské kosmické agentury Venus Express Orbiter a provedl mineralogické experimenty.

Nový výzkum ukazuje, že sopky na Venuši byly aktivní naposledy před několika lety a mohou znovu vybuchnout. To činí z Venuše jedinou další vulkanicky aktivní planetu v naší sluneční soustavě.

"Pokud je Venuše dnes skutečně aktivní, bylo by skvělé na ni cestovat a lépe porozumět vnitřkům planet," řekl Filiberto v prohlášení. "Mohli bychom například studovat, jak se planety ochlazují a proč mají Země a Venuše aktivní vulkanismus, ale Mars ne," dodal. Budoucí mise by měly mít možnost tyto věci studovat a poskytovat konkrétní důkazy.

Na počátku roku 2000 Venus Express Orbiter provedl noční infračervené odečty povrchu planety a zjistil, že chemicky změněné minerály v lávových proudech byly docela mladé.  Vědci však nikdy nebyli schopni určit přesný věk.

Filiberto vytvořil v laboratoři vysoce těkavé atmosferické podmínky podobné povrchu Venuše, aby otestoval, jak rychle atmosféra degraduje minerály. Díky tomu zjistil, že sopky na Venuši vybuchovaly jen před pár lety.

Venuše zůstává tajemnou planetou. Povrch je nehostinný v důsledku úniku skleníkových plynů na planetě a často dosahuje teploty až 480 stupňů Celsia. Ačkoli je to velmi nepravděpodobné, že na Venuši je život, vědci si myslí, že mezi mírnějšími oblačnými formacemi planety mohou existovat organismy.

Venuše byla dlouho považována za dvojče Země. Je s ní srovnatelná co do velikosti, hustoty a vnitřní struktury. A objev skutečnosti, že je stejně jako Země vulkanicky aktivní, dává důvody k jejímu hlubšímu zkoumání. Dále čtěte: Vědci objevili planetu podobnou Zemi. Nachází se těsně vedle sluneční soustavy.