Během vykopávek na Lollandu našli archeologové 5700 let starý typ žvýkačky vyrobené z březové smůly. V nové studii se vědcům z Kodaňské univerzity podařilo vytáhnout z této žvýkačky starodávný lidský genom. Je to vůbec poprvé, kdy byl celý prastarý lidský genom extrahován z něčeho jiného než z lidských kostí.

Na základě starodávného lidského genomu mohli vědci říct, že bříza byla žvýkána ženou. Byla geneticky těsněji spjata s lovci-sběrači z pevninské Evropy než s těmi, kteří tehdy žili ve střední Skandinávii. Zjistili také, že pravděpodobně měla tmavou pokožku, tmavé vlasy a modré oči.

Vědci ve žvýkačce také identifikovali stopy rostlinné a živočišné DNA, konkrétně lískové ořechy a kachny, které mohly být součástí stravy zmíněné ženy. Vědci také našli DNA, kterou lze přiřadit k viru Epstein-Barr, o kterém je známo, že způsobuje infekční mononukleózu nebo glandulární horečku.

K čemu se prehistorická žvýkačka z břízy používala?

Březová smůla je černohnědá látka, která se vyrábí zahřátím březové kůry. Ta byla běžně používána v pravěku pro výrobu kamenných nástrojů jako univerzální lepidlo. Nejčasnější známé použití břízy se datuje do paleolitu.

Kousky březové smůly se často vyskytují v archeologických nálezech s otisky zubů, což naznačuje, že byly žvýkány. Jedna teorie například naznačuje, že březová smůla  mohla být používána k úlevě od bolesti zubů nebo jiných onemocnění, protože je mírně antiseptická. Jiné teorie naznačují, že lidé ji mohli použít jako druh prehistorického zubního kartáčku, k potlačení hladu nebo jen pro zábavu, stejně jako dnešní žvýkačky. Dále čtěte: Egypt představil dva unikátní artefakty, které byly nedávno objeveny.