Britští biologové v odborném časopise PLoS Biology popsali, že sledovali, jak vypadá umírání. Terčem sledování však nebyl člověk, ale pokusný červ. I jemu totiž v okamžiku smrti začnou umírat jednotlivé buňky a spouští se tím chemická řetězová reakce. Ta vede k rozpadu vazeb mezi buňkami a tím pádem i rychlejšímu zániku organismu.

Zmiňovaná britská biologická studie odhalila, že při umírání dochází k modrému záření. To je způsobené nekrózou, která ničí v těle vápník."Identifikovali jsme cesty, jimiž se šíří smrt. Jde o způsob, jak se buňky navzájem informují o tom, že tělo už není naživu. Je to jako modrý Smrťák: modré záření jde ve stopách smrti, dokud z těla nezmizí veškeré stopy života…“, uvedl pro média profesor David Gems z University College v Londýně, který průzkum se svým týmem prováděl.

Je smrt stářím jiná?

Britští biologové tedy sledovali, jak umírání vypadá. A smrt dokonce také vyfotografovali a natočili. Zajímavé bylo, že výzkum naznačil i další možnosti, které byly dosud lidem utajeny v souvislosti se smrtí. Například při něm lékaři dokázali přenašeče informací o smrti těla červa zablokovat. Ukázalo se, že tím smrt zastavili, protože zbytek těla nedostal informaci, že umírá. Červ tak žil dál.

„Podařilo se nám na nějakou dobu oddálit smrt způsobenou například infekcí. Nefungovalo to ale u smrti vysokým věkem,“ vysvětlil profeor Gems.

Znamená to tedy, že výsledky výzkumu odhalily, že se smrt stářím zřejmě od ostatních způsobů smrti něčím odlišuje. Podle všeho se prý zřejmě spouští rovnou několik mechanismů umírání současně. Proces umírání funguje dle Gemsových výzkumů stejně u červů i u savců.

Co způsobuje modré záření?

Závěrem je třeba uvést, že modré záření při umírání už bylo pozorováno vícekrát. Doposud ale nebylo známo, jaká substance za něj může. Dosud se nejvíc spekulovalo o lipofuscinu, o němž se ví, že se v těle shromažďuje s přibývající molekulární zátěží.

Po uvedeném výzkumu britských biologů jsou ale vědci na stopě teď jiné látce, a to kyselině anthranilové. Zjistili též, že smrt není jen jednoduchý následek opotřebení molekul v těle. Potvrdili, že je to pro nás stále tajemný proces, je podstatně složitější i po biologické a fyzické stránce.

Kdy je konec žití?

Vědci přitom už dlouho volají u člověka po přesnějším stanovení podmínek, kdy je možné ho prohlásit za mrtvého. Po pěti minutách bez přístupu kyslíku nastává nenávratné poškození mozku. Ovšem pak existují stovky a tisíce případů, kdy pacientům ležícím na ARO fungují místo plic a srdce pouze přístroje. V takových případech právě lékaři používají koncept mozkové smrti. K tomu je třeba provést neurologické testy, aby se zjistilo, zda mozek vykazuje nějakou aktivitu.

Mozek, který přestane dostávat obvyklou dávku kyslíku, se však neodpojí okamžitě. Podle lékaře Sama Parnia, ředitele výzkumu resuscitace na Stony Brook Univerzity v New Yorku, nejdřív jen přejde pouze do jakéhosi stavu hibernace. Zdá se tedy, že smrt není jen jedním okamžikem, ale hranicí, která se navíc s novými výzkumy stále posouvá. Čtěte také: Chtěli byste vědět, kdy zemřete? Vědci hledají teorie, jak výsledek poměrně jednoduše zjistit.