Existují důkazy, že tyto žáby rostou po celou dobu života. Do doby dospělosti rychle a postupem času se jejich růst zpomaluje.

Vodnice bývá také někdy označována jako "Titicaca scrotum frog", šourková žába. Je snadno rozpoznatelná podle "pytlovitého" vzhledu. Zbarvení těla je variabilní, ale vždy určitá část obsahuje barvu olivově zelenou nebo tmavě zelenou až černou. Dorůstá až 14 centimetrů a může vážit i 250 gramů.

Jak vodnice dýchá pod vodou

Vodnice nikdy neopouští vodní prostředí. Protože primárně dýchá kůží, nepotřebuje se na rozdíl od jiných žab vynořit nad hladinu pro vzduch. Má však jen třetinové plíce oproti ostatním druhům žab, proto na suchu přežije jen několik málo hodin. 

Jezero Titicaca je nejvýše položené jezero s pravidelnou lodní dopravou na Zemi. Hladina jezera se nachází 3 812 metrů nad mořem, obsahuje tak relativně málo kyslíku. „Přebytek“ kůže u vodnice má velmi dobrý důvod. Dýchá totiž silně prokrvenou kůží, kterou musí v tomto prostředí využívat v co největší ploše. Kožní záhyby tak u ní slouží v podstatě jako žábry.

Žáby dříve a dnes

Vodnici posvátnou představil v roce 1969 Jacques-Yves Cousteau. V jeho filmu Legend of Lake Titicaca se objevují záběry hemžících se vodnic. Tehdy potápěči zaznamenali až půlmetrové jedince o hmotnosti kolem jednomu kilogramu. Celkovou početnost vodnice posvátné odhadovali na miliardu. Dnes podobné záběry nikdo nenatočí.
 
V současnosti jsou břehy největšího jihoamerického jezera pokryté těmito mrtvými žábami a odpadky. Fakt, že je vodnice kriticky ohroženým druhem, nebrání místním obyvatelům v tom, aby ji používali jako afrodisiakum a léčivo. Z jejího masa si s přídavkem mrkve a dalších přísad mixují speciální zelenavý koktejl.
 
Početní stavy vodnice posvátné za posledních 15 let poklesly o více než 80 %. Z okolních měst do jezera Titicaca dnes vytéká nezpracovaný odpad a nelegální zlaté doly ročně vypustí do řeky ústící v jezeře až 15 tun rtuti. Podle vyjádření peruánské národní organizace pro ochranu životního prostředí deset tisíc žab uhynulo v přibližně padesátikilometrovém úseku řeky Coata.

Záchranný program

Vodnice posvátné se postupně objeví asi v tuctu evropských institucích. Vodnicím posvátným se snaží pomoci Denver Zoo a další spolupracující organizace včetně pražské zoo. "Zoo Praha se k programu na vytvoření pojistné populace vodnice posvátné okamžitě přihlásila. Z dlouhodobého hlediska se tyto žáby nepodaří zachránit, pokud se nepodaří zachránit jezero," vysvětlil kurátor chovu plazů a obojživelníků Zoo Praha Petr Velenský. (Dále čtěte: Nový výzkum ukázal, že polární liška dokáže v těžkých podmínkách urazit až neuvěřitelnou vzdálenost).