Skupina archeologů z Británie zveřejnila výsledky svého výzkumu pradávné památky Stonehenge. Výsledky jejich bádání naznačují, že některé z kamenů pocházely až ze západního Walesu. Vědcům se podařilo také identifikovat dvojici lomů, ve kterých byly kameny před více než 5 tisíci lety těženy.

V těchto objevených lomech pak našli důkazy o existenci pravěkých nástrojů, kamenných klínů a stopy po kopání, které pocházely z doby přibližně kolem roku 3000 před naším letopočtem, kdy Stonehenge vznikal.

Vědci své důkazy považují za důvěryhodné a jsou přesvědčeni, že právě z těchto lomů kameny pocházely. Jedná se o místo, které je vzdálené více než 200 kilometrů od samotné stavby. Výzkum, který původ kamenů prokázal, začal v roce 2010. Vědci během deseti let jeho trvání pečlivě analyzovali materiály použité ve Stonehenge a srovnávali je s nejrůznějšími kameny ve známých prehistorických lomech v zemi.

Místo nálezu je přitom již delší dobu známé, protože v roce 1923 ho správně určil britský geolog H. H. Thomas. Archeologové a geologové se přitom doposud přikláněli spíše k teorii, že kameny jsou z jižní strany. Podle výzkumníků je nyní pravděpodobnější, že kameny byly přesouvány na místo určení po zemi, nikoliv po vodě.

Vědci nyní také uvažují o tom, že z kamenů vytěžených na Preseli Hills mohli lidé nejprve vytvořit kamenný kruh v blízkém okolí, a teprve poté ho „přenesli“ na jeho dnešní místo.

Archeologové budou ve výzkumu pokračovat studiem lidu, který žil v okolí Preseli Hills. Chtějí prozkoumat, jaké dovednosti ovládal a jaké je propojení mezi ním a Stonehenge. Dále čtěte: (Tyto tisíce let staré kamenné bubny byly objeveny před 130 lety. Vědci až nyní přišli na něco pozoruhodného).