Slunce je od nás vzdáleno těžko představitelných 149 milionů kilometrů, přesto však dokáže i přes zemskou atmosféru poškodit naše oči a kůži. Proto je také velmi složité a náročné vyvinout technologii, která by se mohla, byť jen přiblížit této velice žhavé hvězdě.

NASA vyvinula solární sondu, kterou nazvala Parker po významném astrofyzikovi Eugene Parkerovi, který jako první přišel s teorií supersonických solárních bouří. Nová mise solární sondy bude spuštěna v létě příštího roku.

Parkerova sonda je první pozemské zařízení, které bude schopné se přiblížit ke Slunci na vzdálenost 6 milionů kilometrů. Ano, zní to sice jako obrovská vzdálenost a možná si říkáte, co z takové vzdálenosti může sonda zjistit, překvapivě je toho však poměrně hodně.

Blíže to jednoduše se současnými technologiemi nejde, protože i tak bude sonda vystavena doslova žhnoucímu peklu. Konstantní teploty, které mohou během cesty na sondu působit, mohou totiž být až 520x větší než na nejteplejších místech naší planety.

Mise je konstruována tak, že pošle sondu opakovaně do nebezpečné zóny, blízko koróny Slunce, takže se dostane asi 7x blíže k této hvězdě než v minulosti jakákoliv kosmická loď. Koróna je vnější vrstva slunce, o které se toho dodnes ví velice málo a vědci si od mise slibují získání důležitých informací právě z této oblasti.

Vědce nejvíce zajímá, jak dosahuje koróna teploty přesahující 6 milionů °C, přestože je tolik vzdálena od mnohem chladnějšího povrchu hvězdy. Jak se nabité částice, které unikají ze Slunce, urychlují téměř na rychlost světla, nebo jak funguje magnetické pole Slunce, které dokáže přenášet obrovskou energii.

Vědci mají v současné době již určité poznatky z těchto oblastí, ale hlubší průzkum vyžaduje co nejvíce se přiblížit ke slunečnímu povrchu, a právě to je úkolem sluneční sondy Parker.