Vědci z britského Babrahamského institutu našli nový způsob, jak vrátit čas v lidských kožních buňkách. Navázali tak na japonského vědce Shinyu Yamanaku, který získal Nobelovu cenu za svou práci o vývoji takzvaných indukovaných pluripotentních kmenových buněk. Ty jsou jako normální dospělé tkáňové buňky vystaveny čtyřem molekulám nazývaných faktory Yamanaka, které je vrátí do tzv. nezralého stavu. Odtud se mohou kmenové buňky teoreticky vyvinout v jakýkoli buněčný typ v těle, uvádí New Atlas.

Vědci z Babrahamu celý proces zjednodušili

Přišli totiž na to, že když buňky projdou úplným přeprogramováním, vzdají se některých specializovaných schopností, které si vyvinuly v čase. V případě kožních buněk to zahrnuje produkci kolagenu pro šlachy, vazy, kosti a pro podporu hojení ran. Cílem bylo vrátit tyto buňky do jejich mladistvého stavu, ale nevymazat jejich identitu úplně.

Nová technika proto vystavuje buňky faktorům Yamanaka pouze na 13 dní. Bylo zjištěno, že to odstraní změny související s věkem a vymaže jejich identitu, ale pouze dočasně. Tyto omlazené buňky, které byly při růstu ponechány v přirozených podmínkách, opět převzaly vlastnosti kožních buněk, ale s novým pohledem na život. To zjednodušeně řečeno znamená, že buňky se omladí a  zároveň si zachovají svoje stávající funkce.

Věda a Výzkum

Čas podle fyziků dost možná neexistuje. Místo času naše životy prý řídí souvislosti

Buňky omládly skutečně o 30 let

Při kontrole markerů vědci potvrdili, že přeprogramované buňky odpovídaly profilu buněk o 30 let mladších. Tyto buňky také produkovaly více kolagenu než kontrolní buňky a reagovaly efektivněji v laboratorních experimentech určených k replikaci hojení ran. "Naše výsledky představují velký krok vpřed v našem chápání programování buněk," řekl autor studie Dr. Diljeet Gill. "Dokázali jsme, že buňky mohou být omlazeny, aniž by ztratily svou funkci, a že omlazení se snaží obnovit některé funkce starých buněk."

Je také zajímavé, že vědci zjistili, že existuje možnost, že tato technika má také účinky proti stárnutí na geny spojené s Alzheimerovou chorobou a šedým zákalem, z nichž dva vykazovaly známky regrese do mladistvější úrovně aktivity.

Zdroj: New Atlas, eLife.