„Vycvičili jsme algoritmus pro dekódování prasečího chrochtání,” řekla Elodie Brieferová, expertka na komunikaci se zvířaty z Kodaňské univerzity, která se na studii podílela. „Nyní potřebujeme vyvinout tento algoritmus do aplikace, kterou by farmáři používali ke zlepšení životních podmínek svých zvířat.”

Vědci ve studii publikované v časopise Scientific Reports popisují, že získali 7 414 akustických podpisů od více než 400 vepřů. 

Nahrávky pocházely z farem a jiných komerčních objektů. Některé byly pořízeny v experimentálních zařízeních, v nichž zvířata pro účely studií dostávala hračky, odměny v podobě stravy či neznámé předměty k prozkoumání. 

Překlad zvířecích nálad

Různé zvuky zahrnovaly pozitivní situace, jako je kojení mláďat, opětovné sloučení s rodinou a negativní situace od rvaček mezi samci až po čekání na jatka. Vědci algoritmus použili k identifikaci pozitivních a negativních emocí. Negativní emoce byly zastoupeny pronikavějším kvílením. Krátké chrochtání naopak znamenalo spokojenost. 

„Když se podíváme na pozitivní a negativní situace, existují u prasat rozdíly v komunikaci. Při pozitivních situacích jsou zvuky mnohem kratší s menšími výkyvy amplitudy,” řekla Brieferová. 

Země a Příroda

Další hrozba přírody je tady. Supervulkán v Evropě brzy vybuchne

Jako příklad udala bručení, které začíná na vysoké frekvenci a následně klesá. Jako pozitivní či negativní emoce algoritmus klasifikoval správně 92 nahrávek. Čím více tento „překladač emocí” analyzuje zvuků, tím širší repertoár emocí se naučí rozlišovat, říkají odborníci. 

Většina farmářů se podle Brieferové zaměřuje na fyzický stav chovaných zvířat. Tato studie upozorňuje, že dobré životní podmínky souvisejí také s jejich duševní pohodou. Doufají, že jejich práce povede k automatizovanému systému v podobě aplikace, která by hodnotila psychickou náladu zvířat. Otevírají tak další možnosti pro využití algoritmů umělé inteligence. 

Zdroj: Scientific Reports.