Mezinárodní skupina vědců vedená Národní univerzitou v Singapuru zkoumala 1153 párů dvojčat z registru TwinsUK. Podle výsledků jejich práce publikované v časopise PLOS Biology se jednovaječná dvojčata sdílející až 100 procent svých genů vzájemně podobala v orientaci na přírodu více než dvojvaječná dvojčata, která sdílejí asi 50 procent svých genů. 

Dědičnost se pohybovala od 46 procent pro orientaci na přírodu do 34 procent pro frekvenci jejích návštěv, což ukazuje mírný genetický vliv na vnímání přírody. Více než polovinu rozdílů přitom podle vědců vysvětlily faktory prostředí. 

Osoby žijící ve městech měly podle studie méně zkušeností s přírodou. Může to být způsobeno například horší dostupností botanických zahrad. Výzkumníci také tvrdí, že postupem času může genetika ztrácet vliv. Lidé totiž stárnou a zažívají unikátní soubor podmínek ve svém prostředí. 

Jak geny, tak osobní zkušenosti

„Studie poskytuje první důkazy genetické složky našich predispozic k přírodě a tendence přírodní prostory navštěvovat,” píší v odborné publikaci odborníci. 

„Čas strávený v přírodě vede k lepšímu zdraví a osobní pohodě. Naše studie provedená na dvojčatech ukazuje, že lidská touha trávit čas v přírodě a četnost těchto pocitů jsou ovlivněny jak geny, tak osobními zkušenostmi,” doplnil hlavní autor práce Chia-chen Chang. 

Vesmír

Podívejte se na úžasné plány pro první město na Marsu

Ze studie také vyplývá, že je důležité zpřístupnit přírodní místa, botanické zahrady či parky veřejnosti žijící ve městech. 

Zdroj: PLOS Biology.