Neandertálská DNA se rozšířila široce přes naše populace, jak se předával po generace, i když samotní neandertálci vyhynuli. Přibližně 50 procent lidí v jižní Asii a 16 procent lidí v Evropě nyní nese tuto DNA, kterou aktuálně vědci spojili s nejtěžší formou COVID-19.

Kdo má neandertálskou DNA, má rizikový průběh onemocnění

Podle nového výzkumu je u těch, kteří mají toto genetické dědictví, třikrát větší pravděpodobnost, že po nakažení virem budou vyžadovat mechanickou ventilaci, vysvětluje evoluční antropolog Hugo Zeberg z Institutu Maxe Plancka.

Vědci se nyní snaží pochopit, co dělá některé lidi zranitelnějšími vůči SARS-COV-2 než ostatní. Už víme, že jsou to například sociální podmínky, ale stále je tu významná část lidí, kteří jsou mladí a zdraví, a přesto nevysvětlitelně po nákaze koronavirem končí s vážnými dýchacími potížemi, zatímco jejich stejně zdraví vrstevníci mají jen ty nejmenší příznaky.

Zeberg a genetik Svante Pääbo z Okinawského institutu vědy a technologie v Japonsku analyzovali genetická data od 3 199 hospitalizovaných pacientů s COVID-19 a zjistili, že určité genové varianty na chromozomu 3 se v populaci vyskytují častěji.

Je to dědičné

To, co vědci z DNA zjistili, jasně naznačuje, že se jedná o dědičnou záležitost. Proto Zeberg a Pääbo začali zkoumat naše vyhynulé lidské příbuzné, aby zjistili, odkud tyto geny pocházejí. Nenašli žádnou z těchto specifických genových variant v denisovanském genomu a několik z nich bylo nalezeno u dvou neandertálců ze Sibiře. Ale nejvíce podobností sdílel neandertálský člověk z oblasti dnešního Chorvatska.

"Tyto výsledky jsou „kompatibilní s tím, že se tento neandertálský člověk blíží většině neandertálců, kteří přispěli DNA současným lidem," řekli vědci.

Zatím ale není jasné, proč tento chromozom 3 zvyšuje riziko vážného onemocnění. "To je něco, co se my i ostatní snažíme zjistit co nejrychleji,“ vysvětlil Pääbo.

Tým má podezření, že v minulosti se tyto geny mohly ukázat jako výhoda pro některé lidi, možná v boji proti jinému patogenu. Předchozí studie naznačila, že neandertálská DNA mohla poskytnout ochranu před starověkými viry. To může vysvětlovat, proč tato nyní problémová varianta chromozomu 3 převládá v některých populacích, například v Bangladéši, kde ji má 63 procent lidí, ale v jiných, jako je Afrika, téměř chybí.

To by také vysvětlovalo, proč je u lidí bangladéšského původu ve Velké Británii dvakrát větší pravděpodobnost úmrtí na COVID-19 ve srovnání se zbytkem populace. "Je zarážející, že genetické dědictví neandertálců má během současné pandemie takové tragické následky,“ uvedl Pääbo. Dále čtěte: Rozsáhlá analýza DNA stovek Vikingů ukazuje, že nebyli takoví, jak jsme si dosud mysleli.